Grof Stanislav

 

Stanislav Grof - americký psychiatr českého původu, jeden ze zakladatelů transpersonální psychologie. Kromě teoretického nástinu tohoto hnutí zkoumal také využití změněných stavů vědomí při léčení. Je objevitelem holotropního dýchání, napsal několik knih na téma psychospirituální krize.

 

 

Setkal jsem se s mnoha bohy...

Konvenční věda mnohdy nedokáže vysvětlit zvláštní jevy, k nimž dochází pod vlivem psychedelik, a které se zdají být důkazem psychických jevů...?

Počet těchto zdánlivě nevysvětlitelných jevů roste a dochází k nim ve všech druzích disciplín. Domnívám se, že to poukazuje na skutečnost, že současný monistický / materialistický světový pohled je vážně vadný a že potřebujeme zcela jiný způsob, jak se podívat na skutečnost. V akademickém světě však existuje obrovský odpor proti novým pozorováním, protože revize, která je nezbytná, je příliš radikální. Museli bychom přiznat, že základní filozofie západního vědeckého světonázoru je vážně chybná a že v mnoha ohledech mají šamani z negramotných starých kultur mnohem blíže k pochopení reality než my. Naučili jsme se hodně o světě hmoty, ale pokud jde o základní metafyzické chápání reality, západní věda tápe.

Myslíte si, že archetypy a informace, které jsou uloženy v lidském kolektivním nevědomí, jsou genetického původu – tedy, že jsou uloženy v naší DNA – nebo jde spíš o morfické pole, které proniká biosférou a zahrnuje kulturní stejně jako genetické informace?

Myslím, že to není v DNA nebo v mozku. Nemyslím si, že je to něco, co považujeme za materiální substrát, přinejmenším ne v běžném smyslu.

Tedy morfické pole?

Ano. Nejlepší model, který v současné době máme, je koncepce Ervina Laszla. Ve svých posledních dvou knihách The Connectivity Hypothesis and Science a Akashic Field píše, že vše, co se kdy ve vesmíru stalo, zůstává holograficky zaznamenáno, takže za určitých okolností se můžeme na to naladit a získat odpovídající zkušenost. Například v neurčitých stavech vědomí se lze vrátit do starověkého Egypta nebo být aktéry Francouzské revoluce. Vybaví se nám totiž objektivně existující záznam o těchto událostech a lidé, kteří tuto informaci získávají, mohou dospět ke shodě, že zažili stejné věci.

Co si myslíte, že se po smrti stane s vědomím?

Máme mnoho klinických poznatků, které naznačují, že vědomí může fungovat nezávisle na mozku, přičemž nejlepším příkladem jsou zkušenosti v situacích blízkých smrti. Některé zážitky „mimo tělo“ se mohou stát lidem nejen ve stavu klinické smrti, ale i po ní. Kardiolog Michael Sabom popsal pacienta, který měl aneuryzma v bazilární tepně a musel podstoupit riskantní operaci. Aby ji lékaři mohli provést, museli v podstatě zmrazit mozek, aby přestal produkovat mozkové vlny. Přesto měl pacient jeden z nejsilnějších mimosmyslových zážitků s přesným vnímáním životního prostředí. Po operaci dokázal poskytnout věrný popis operace a nakreslit nástroje, které se při ní používaly. Takže to, co tyto poznatky naznačují, je, že vědomí může pracovat nezávisle na našem těle nejen, když jsme naživu, což je docela pravděpodobné, ale že něco takového je možné, když naše tělo zemře.

Jaký je váš pohled na koncepci Boha?

Setkal jsem se s mnoha bohy – archetypálními postavami z různých kultur světa. To, co jsem zažil jako Boha, je však těžké popsat. Jak víte, mystici často odkazují na své zkušenosti jako na nepřenositelné. Daly by se nejlépe popsat jako neuvěřitelně silný zdroj světla, s intenzitou, kterou jste si dříve ani nedokázali představit. Ale to opravdu neznamená, že byste vystačili s definicí světla, protože to bylo mnohem víc. Zdálo se, že jde o celou existenci v zcela abstraktní podobě a přesahující všechny možné polarity. Byl to pocit nekonečné kreativity. Zkušenost Boží je za určitých okolností dostupná všem lidem.

(Ze zahraničních pramenů)

 

VYDANÉ TITULY


Reklama