Hickam Homer

Homer Hickam se narodil roku 1943 do hornické rodiny v Coalwoodu v Západní Virginii. Po studiích průmyslového inženýrství odešel bojovat do Vietnamu, odkud se vrátil jako veterán ověnčený několika vojenskými vyznamenáními. Psaní knih se věnuje od roku 1969, zároveň však vystřídal také několik zaměstnání jako inženýr, mimo jiné v agentuře NASA, kde se podílel na návrhu kosmických lodí a výcviku astronautů. Jeho nejznámějším románem je autobiografický příběh Říjnové nebe (Rocket Boys, 1998), který sklidil obrovský úspěch a dodnes se řadí mezi nejoblíbenější díla amerických čtenářů.

Chci čtenáře rozesmát

Dalo by se říci, že román Albert jede domů je kombinací literatury faktu a fikce, protože vycházíte ze zážitků vašich rodičů, abyste vytvořil příběh prošpikovaný fantastickými dobrodružstvími? Pociťoval jste nějaká omezení tvůrčí svobody, když jste čerpal ze skutečného materiálu a kolem něho vytvářel fikci?

V románu se mísí ještě více žánrů, než uvádíte. Je v něm memoárová literatura, historická beletrie, mýtus, humor a dokonce i magický realismus. Když jsem to napsal, příliš jsem se tím netrápil. Nešlo mi o nic jiného, než o vylíčení dobrého příběhu, který by čtenáře rozesmál a také jim přinesl nějaká důležitá sdělení o životě, zvláště o tom úžasném svazku emocí, který neadekvátně nazýváme láskou.

Cestování Homera a Elsie se odehrává ve třicátých letech během hospodářské krize. I když ho popisujete vtipně, nevyhýbáte se ani drsným skutečnostem, kterým lidé čelili. Jak se vám psalo o tak těžkých časech?

Někdy zaznívá humor i v těch nejhorších časech. Je to něco, jako když řeknete: směje se tváří v tvář ďábla. Homer, Elsie a Albert si prožili svou velkou cestu v roce 1935 uprostřed hospodářské krize, takže jsem se dost věnoval studiu tohoto období. V těch dobách bylo spousta zoufalství, ale nikoliv v uhelných dolech, kde podnikání vzkvétalo. V tom jsem viděl příležitost pro spisovatele popsat realitu v širších souvislostech.

Máte nějaké oblíbené knihy obdobného žánru?

Na čelním místě v knihovně mám Steinbeckovy romány Hrozny hněvu a Toulky s Charliem. John Steinbeck je jedinečný a v mém příběhu má také svou roli.

Elsie, Homera a jejich aligátora Alberta doprovází na jejich cestě záhadný kohout. Koho reprezentuje? A co vlastně představuje aligátor? Nebo se prostě zastupují? Koneckonců, jak píšete ve své knize: „Ne vše musí mít smysl, že?“

Má žena, která je mým prvním čtenářem, se také ptala, co tam dělá ten kohout. Bránil jsem ho, ale konkrétně opovědět jsem nedokázal. Jen jsem řekl: „Nevím, ale nechám ho tam.“ Můj bratr měl kohouta za jakéhosi strážného anděla, jiní v něm viděli naději, protože když se objeví, všechno se zdá být vyřešeno. Nevím. Pro mě představuje kohout něco tajuplného, co souvisí s východem slunce.

Chtěl jste být spisovatelem?

Spíš si tím byli jisti mí učitelé, protože jsem vůbec neměl vztah k matematice a vědě. Musel jsem opravdu tvrdě pracovat, abych se stal inženýrem. Co mě lákalo na práci v NASA, bylo to, že šlo o agenturu, která se zabývá něčím dobrodružným, a organizuje cesty do vesmíru. Ale nevěděl jsem, že přijde Vietnam a na nějakou dobu ovlivní život můj i mé generace. Když jsem se odtud vrátil, rozhodl jsem se pro dobrodružný život. Ale také jsem chtěl mít určité jistoty. A musím říci, že se mi oboje podařilo.

(Ze zahraničních pramenů)

VYDANÉ TITULY


Reklama