Smullyan Raymond

Raymond Merrill Smullyan (* 1919) je americký matematik, spisovatel, klavírista, taoistický filozof a iluzionista. Vystudoval Chicagskou a Princetonskou univerzitu, jeho práce o Gödelově větě o neúplnosti položila základy moderního přístupu k tomuto problému. Napsal na deset odborných publikací o matematice a logice, stejný počet filozofických prací a kolem 15 sbírek matematických a logických hádanek, přeložených do desítek jazyků. Česky vyšly například Jak se jmenuje tahle knížka?, Navěky nerozhodnuto, Šachové záhady Sherlocka Holmese nebo Satan, Cantor a nekonečno. V jeho knihách často vystupuje postava inspektora Craiga, který se zde setkává se zločiny, jejichž řešení má matematickou podstatu. Postupně pak v řadě stále těžších a těžších kroků začíná inspektor (a s ním i čtenář) pronikat do podstaty záhady, až ji nakonec pomocí odhalených matematických a logických principů vyřeší.

PRACUJI, ABYCH BYL PROSPĚŠNÝ OSTATNÍM

Prosím vás, popište čtenářům sám sebe.

Jsem bytost pověřená vytvořit na zemi mnoho krásných a zajímavých věcí. Ať už je to v matematice, hudbě, fotografování, filozofii, literatuře a podobně. Obecně by se to dalo říct – dělat práci, kterou budu ostatním prospěšný!

Jak jste se dostal k tvorbě knih, obsahujících logické hádanky?

Bylo to tak nějak náhodou. Editor, Oscar Collier z Prentice Hall, se zeptal mého někdejšího studenta, nyní profesora Melvina Fittinga, zda by nechtěl něco takového napsat. Melvin navrhl, že by to byla práce spíš pro mě, a já souhlasil. Když vyšla první kniha, napsal Martin Gardner, že je to sbírka „nejoriginálnějších, nejhlubších a nejhumornějších logických a matematických problémů, která kdy byla napsána.“ A tak jsem pokračoval a přidal mnoho dalších témat – čínskou filozofii, teologii, eseje, příběhy (Král Artuš) atd. Na Amazonu lze najít dvacet
šest mých knih.

Čeho chcete těmito knihami dosáhnout?

Moje hádanky jsou především navrženy tak, aby seznámily běžného čtenáře s výsledky matematické logiky. Hlavní cílovou skupinou je pro mě široká veřejnost.

Které matematické a logické problémy jsou nejzajímavější pro vás?

Nejvíc mě zajímají takové problémy, jež jsou závislé na existenci vět, které nemohou být buď prokázaly, nebo
vyvráceny ani těmi nejkomplexnějšími systémy, které dosud znám.

Koho považujete za své vzory v matematice, hudbě a magii?

V matematice je to určitě dílo největšího logika na světě – Kurta Gödela, který jako první formuloval „větu o neúplnosti.“ Hodně se věnuji tomu, aby široká veřejnost pochopila tento pozoruhodný objev. Co se týče mých hudebních vzorů, jde o klasiky Bacha, Scarlattiho, Mozarta, Beethovena, Schuberta a Chopina. Mezi vědeckými skeptiky jsou mí hrdinové James Randi a David Blaine.

Uvědomuji si, že vaše původní vášní byla hudba. Zdá se, že jste se vrátil ke své „první lásce“...

Jsem členem Piano Society. Jde o skvělou mezinárodní organizaci na internetu. Amatérští i profesionální klavíristé mohou své nahrávky umístit na YouTube a pak si je odtud vzájemně zdarma stahovat. Úroveň hry je pozoruhodně vysoká! Někteří jsou skutečně vynikající a poslechnout si je, nabízí opravdu mimořádný zážitek. Nedávno jsem si uvědomil, že pro svůj další umělecký růst potřebují finanční prostředky. Napsal jsem
knihu o pianistech společnosti, v níž líčím jejich životy, přibližuji jejich pohledy na hudbu a umění vůbec. Autorská práva jsem věnoval společnosti, a tak může disponovat penězi za prodané výtisky. Kniha vypadá skvěle. A to i díky grafické úpravě fyzika a klavíristy doktora Petera Bisphama, který také navrhl přebal, kam zakomponoval krásnou fotografii pianisty a malíře Julia Froschhammera, o němž se v knize také píše.

Náš rozhovor by nebyl úplný, kdybych vás nepožádal o některý z vašich vtipů.
Bude mi potěšením. Tak třeba tento:

V Irsku šel muž do baru a objednal si tři piva. Opakovalo se to noc co noc a vždy si nechal přinést tři půllitry najednou. Jednou se ho barman zeptal, proč si vždycky objednává tři, když u stolu sedí sám. A muž odpověděl, že má dva bratry, jeden žije v Americe a druhý v Austrálii. Společně se dohodli, že pokaždé, když jeden z nich bude pít pivo, měl by objednat další dva půllitry i pro bratry. Tak to pokračovalo noc co noc po dobu několika měsíců, až si toho všimlo i mnoho zákazníků. Jednou, k úžasu a lítosti všech, muž objednal jen dvě piva. Jeden ze spolustolovníků se zvedl a se smutným výrazem v tváři mu šel vyslovit svou soustrast nad úmrtím
jednoho z bratrů. K jeho překvapení mu onen stamgast odpověděl, že jeho bratři jsou naživu a vede se
jim dobře. „A proč jste si objednal jen dvě piva?“ „Rozhodl jsem se přestat pít."

(Ze zahraničních pramenů)

VYDANÉ TITULY


Reklama