Pět olympijských medailí, 18 světových rekordů a šest let bez jediné porážky v běhu na 10 000 metrů - to jsou jen ty nejvýraznější sportovní úspěchy, kterých Emil Zátopek dosáhl. V tréninku se dřel jako nikdo jiný, ale v životě si dokázal zachovat nadhled a smysl pro humor. V duchu olympijských ideálů vnímal sport jako prostředek k navazování přátelství mezi lidmi všech národů, a mnozí soupeři vzpomínali na chvíle strávené se Zátopkovými celý život. V Askwithově citlivém a vyváženém životopise Zátopek vystupuje ze slupky mýtů a ukazuje se především jako laskavý, bezprostřední, chytrý a občas také chybující člověk, který si udržel skromnost a zdravý rozum i na samém vrcholu sportovní slávy a nezahořkl, ani když po roce 1968 kvůli svým občanským postojům tvrdě narazil a léta strávil v zapomnění. Kniha se opírá o mimořádně pečlivé studium českých i zahraničních zdrojů (mimo jiné archivů bezpečnostních složek) a četné rozhovory se Zátopkovými přáteli, kolegy, soupeři a rodinnými příslušníky, zejména Emilovou manželkou, olympijskou vítězkou Danou Zátopkovou.

Tato kniha změnila žánr - patří k povinné četbě každého běžce a běžkyně, kteří se alespoň jednou za čas hodlají popasovat s nějakým (nejlépe vyšším) kopcem. Uznávaný autor a běžec se rozhodl, že svět běžců do vrchu zažije na vlastní kůži. Potkával se s běžeckými legendami, které absolvovaly nejděsivější závody a běžecké výzvy, účastnil se mnohadenních závodů, v nejzapadlejších koutech Anglie objevoval tvrdé borce, kteří pamatují doby, kdy běh ještě hodně bolel … A vznikl portrét jedné z nejdrsnějších běžeckých disciplín, v níž se střídá extrémní vyčerpání s okamžiky radostného osvícení. Stopy v oblacích jsou kronikou masochistické touhy a obdivuhodné výdrže. Je to lyrická pocta britským horám a lidské vůle. Askwithova kniha Stopy v oblacích získala ocenění za nejlepší literární debut ze sportovního prostředí a Bill Rollinson Prize for Landscape and Tradition.