Dnes by oslavila 100. narozeniny spisovatelka Fan Vavřincová | Deník KNIHY

Dnes by oslavila 100. narozeniny spisovatelka Fan Vavřincová

Fan Vavřincová (vlastním jménem Věra Němotová, rozená Peigerová) – autorka ženských, dívčích a humoristických románů a scenáristka, se narodila 17. 11. 1917 v Praze. Pseudonym Vavřincová zvolila podle křestního jména svého otce, Vavřince Peigera, centrálního ředitele cukrovarů firmy Česká cukerní, na Fan zkrátila křestní jméno František, jež měli její prarodiče a strýc. Studovala na francouzském gymnáziu v Praze-Dejvicích (maturita 1935) a poté dva roky externě na Filozofické fakultě UK francouzštinu, němčinu a ruštinu. Z rodinných důvodů však studia nedokončila; již jako gymnazistka (1935) se provdala za majitele továrny na likéry. Po sňatku žila v zámečku Sudovice u Nového Knína až do roku 1950, kdy zámek vyhořel, poté v Praze. V letech 1936–38 byla redaktorkou nakladatelství Rodina, poté byla v domácnosti a příležitostně psala lektorské posudky na zahraniční literaturu. Po roce 1948 nesměla až do 60. let publikovat. V letech 1953–57 pracovala jako úřednice v Lidovém spotřebním družstvu Nový Knín a v Krajském elektromontážním podniku v Dobříši a v Praze. V letech 1957–75 byla v Praze zaměstnána jako účetní Restaurací a jídelen.
Od 30. let přispívala povídkami a romány do periodik: List paní a dívek (1936 zde na pokračování Sally dělá kariéru, pod jménem Věra Němotová), Ozvěny, Pražanka (řada povídek a romány na pokračování: pod jménem Věra Němotová 1936–37 Zlatovlasý sen, 1937–38 Brána do ráje, 1939–40 Milostná píseň; 1940–1941 Blažené údolí, 1941–42 Prázdná náruč. Román matky; pod jménem A. Lorencová 1939 dívčí román Divoška Kim), Ahoj na neděli, pokr. Ahoj (1938 zde pod vl. jménem román na vystřihování Patsy tropí hlouposti, 1940 humoristický román Sladká dívka, 1941 humoristický román na vystřihování Pozor, zázračné dítě), České slovo (1939 zde román Noc v Santa Rose), Pražský ilustrovaný zpravodaj, Ozvěny domova i světa, Hvězda (zde pod jménem Věra Lorencová romány na pokračování: 1941 Touha, 1942 Marie). Po roce 1945 pod vlastním jménem přispěla do časopisů Květen (Obrázkový týdeník), Ahoj na sobotu (1946 zde Prázdniny s Julií) a 1947–48 na něj navazující Sobota, Vlasta (zde romány na pokračování: 1947 humoristický Zlatá rodinka, 1948 Co máte proti osudu?), Svět v obrazech (1968 zde Vrah a srdcová dáma), Svobodné slovo (1969–70 zde Sedm kůzlátek a vlk), v 70. letech též Dikobraz, časopis Rodina a škola. Publikovala také překlady povídek a fejetonů (Ahoj na sobotu, Svobodné slovo). – Román Patsy tropí hlouposti byl zfilmován pod titulem Eva tropí hlouposti (1939, režie Martin Frič, sc. F. V. + Vladimír Peroutka, v roce 1998 oceněn jako nejlepší filmová komedie 30. let), divadelní adaptaci filmu a literární předlohy uvedlo Městské divadlo Zlín v roce 2009 (sc. a r. Hana Mikolášková). Vavřincová volně spolupracovala s Martinem Fričem i na scénářích dalších filmů (Hotel Modrá hvězda). – Pro Československou televizi napsala seriál Taková normální rodinka (1971–1972, 8 dílů, režie Jaroslav Dudek /2008 byl podle motivů seriálu natočen stejnojmenný film, sc. a r. Patrik Hartl, Vavřincová se od něj distancuje/) a televizní hry Soudružská návštěva (1975, s J. Deylem), Moudrý Šalamoun (1978), Ako to bolo naozaj, Recept starej mamy a Ako sa neoženiť (vše Bratislava, 1983–1985). Je autorkou řady televizních scének pro kabarety a silvestrovská vysílání (1974–76, 1980). Pro Československý rozhlas napsala hříčku Nikdy (1945) a dále hry Musím ti říci (1945), Sladká dívka (1946, podle vlastního románu), Mezi osmou a devátou (1946). – V rukopise dosud zůstává soubor Deset pohádek o princeznách, některé prózy shořely při požáru sudovického zámečku počátkem 50. let (Totéž, ale v modrém, Rosťa), televizní scénář Zákolníček, již přijatý do výroby, se v roce 1989 ztratil v redakci Čs. televize. Próza Malý a velký Mefisto (1946) není podle autorčina prohlášení jejím dílem; v brněnském nakladatelství Novela pouze poskytla své jméno blíže nespecifikovanému autorovi, který po roce 1945 nesměl publikovat. – Hojně publikovala i pod vlastním jménem Věra Němotová a pseudonymy Anna Lorencová a Věra Lorencová.

Od druhé poloviny 30. let do roku 1948 a znovu v 90. letech publikovala Vavřincová ženské milostné romány, didakticky zdůrazňující tradiční hodnoty domova, rodiny a mateřství. Jejich hrdinkami bývají zpravidla mladé dívky, které i přes intriky sokyň a zlobu okolí získávají lásku a uznání (Zlatovlasý sen, Blažené údolí), případně pomáhají přátelům řešit problémy s láskou, aby pak posléze i ony nalezly své štěstí (Jásavé léto, Milostná píseň). O moderních emancipovaných dívkách ze zámožnějších středních vrstev, o mladých ženách se smyslem pro dobrodružství a recesi vyprávějí také románky humoristické, psané po anglosaském vzoru, v nichž Vavřincová s nadhledem, ironií a sarkasmem vykresluje mezilidské, zejména rodinné vztahy. Osu jejich jednoduchého děje utváří zpravidla detektivní zápletka, nejčastěji pátrání po cenném předmětu, a proplétání příběhů několika mileneckých dvojic. Autorka přitom staví na situační a jazykové komice, na charakterizaci výrazných figurek (nezbedné děti, ztřeštěná dívka, netradiční babička, despotická chůva, smolařský mládenec) a s nadsázkou využívá nejen tradičních schémat zvoleného žánru (prudké dějové zvraty, převleky, záměna osob), ale i postupů inspirovaných filmovou groteskou (Eva tropí hlouposti, Sladká dívka, Zkuste to s motýly, Pozor, zázračné dítě). Na přelomu 60. a 70. let se Vavřincové podařilo na tuto linii tvorby navázat dívčím humoristickým románem Prázdniny s Julií a o něco později populárním televizním seriálem Taková normální rodinka a jeho literárním pokračováním Taková normální rodinka se vrací! Koncem šedesátých let se zaměřila též na detektivní román; její prózy tohoto žánru náleží k typu intelektuální, psychologizované detektivky s tématem zklamané lásky, zapíraných citů a žárlivosti (Vlk a sedm kůzlátek, Vrah a srdcová dáma).

Fan Vavřincová zemřela 16. 12. 2012 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře