Dnes oslaví 50. narozeniny spisovatel Petr Čichoň

Petr Čichoň se narodil 23. 6. 1969 v Ostravě. Po maturitě (1987) na Střední průmyslové škole v Ostravě studoval v letech 1987–1992 na Vysokém učením technickém v Brně. Na základě rigorózní práce Přednášky o současné architektuře mu byl roku 2006 udělen Masarykovou univerzitou v Brně titul PhDr. V letech 1993–1998 vykonával redakční práci v nakladatelstvích a literárních časopisech Votobia, Vetus Via a Host. Od roku 1998 působí ve vlastním architektonickém atelieru v Brně.

Básně a literární recenze publikoval v časopisech Tvar, Host, Box, Nové knihy, Labyrint, Signum (Německo) aj. V 90. letech patřil Petr Čichoň k neformálnímu společenství křesťansky orientovaných literátů sdružených kolem brněnských literárních časopisů a nakladatelstvích: Vetus Via, časopis Box (básníci Jiří Kuběna, Jaroslav Erik Frič) a Host (básník Jiří Veselský, ale především generační souputníci Miroslav Balaštík, Tomáš Reichel, Martin Stöhr, Pavel Petr). Pro Český rozhlas Vltava připravila roku 1998 Alena Blažejovská literární pořad s použitím básní ze sbírky Villa diabolica a roku 2006 pro stejnou stanici rozhlasově upravil sbírku Pruské balady / Preussischen Balladen Miroslav Zelinský. Čichoňova hra na loutnu a zpěv písní ze sbírky Villa diabolica se staly součástí pořadu České televize Salon (1999, režie Zdeněk Plachý).

Petr Čichoň vstoupil do literatury v polovině 90. let jako jeden z řady mladých básníků, kteří se pokoušeli navázat na bohatou tradici spirituálně orientované lyriky a svou tvorbu opírali o křesťanské duchovní východisko (např. Pavel Petr, Tomáš Reichel, Martin Josef Stöhr, Pavel Kolmačka). Pro Čichňovu lyriku z 90. let je charakteristická výrazná stylizovanost, která souzní s dobovou renesancí dekadentní estetiky. Autor stylizuje svého mluvčího jako archaického pěvce a snaží se vrátit poezii k jejím nejstarším kořenům, tedy k písňovosti. Proto také některé texty své prvotiny Chilia publikoval časopisecky s notovým záznamem a počínaje sbírkou Villa diabolika přikládá ke svým knihám také CD se záznamem své vlastní pěvecké interpretace některých textů.
Spirituální tematika nabývá v Čichoňově poezii neortodoxní podoby, je výrazně erotizována a estetizována. Přesto jde o poezii se silným duchovním zázemím, která má být vnímána jako nástroj transcendentního záměru, resp. jako služba Bohu a cesta ke spáse. Této religiózní inspiraci vychází Čihoň vstříc zřetelnou distancí intelektuálního způsobu uchopení tématu a akcentováním iracionality, která do jeho textů proudí především prostřednictvím asociativního (v první řadě zvukově asociativního) rozvíjení zobrazené situace. Cestou k oné asociativnosti je Čichoňovi především rým, méně pak aliterace, asonance a hlásková instrumentace. Za kombinací jazykové hravosti s religiózní tematikou doplňovanou provokativním erotismem nelze nevidět vliv poezie Jiřího Kuběny.
Ve sbírce Pruské balady / Preussische Balladen se Čichoňova poezie tematicky posouvá z nadčasové sféry k historickému vnímání pohnutých dějin Slezska, resp. Pruska. Do dvojjazyčně vydané sbírky autor začlenil provokativní reminiscence na děje a postavy druhé světové války. Hluboká melancholie vstupuje i do četných textů intimní a erotické povahy. Elegické ladění sbírky podtrhuje monotónní veršová intonace.

V roce 2011 vychází Petru Čichoňovi Slezský román. Mladý intelektuál Martin Klučka pochází z Hlučínska, ale žije v Praze, kde vystudoval dějiny umění a pokračuje v doktorandském studiu. Jeho život nemá pevné kontury. Přestože se v Praze cítí osamocený a vykořeněný, návrat do rodného kraje je pro něj nepředstavitelný. Do jisté míry se za svůj slezský původ i stydí. Podvědomě je však přitahován právě rozporuplnou německo-českou národností a pohnutou válečnou historií této části Slezska. Ve své disertační práci se zabývá architekturou nacistického Německa a jeho zájem mu přivede do cesty tajemnou dívku Martinu Lípovou. Právě ona jej nakonec přesvědčí, aby se věnoval postavě Hanse Kamlera, hlavního architekta Heinricha Himmlera. Ví se o něm pouze to, že na konci války pobýval v Praze, pak jeho stopy mizí. Pátrání po jeho dalších osudech následně přivádí mladou dvojici do mnoha dobrodružných situací. Vedle této dějové linie se pak odvíjí monolog samotného Kamlera, v němž rekonstruuje svůj život a noří se do úvah o své práci, násilí a smrti. Tyto dvě roviny jsou zarámovány příběhem Martinova otce Waltera Klučky, který na začátku 90. let cestuje za prací do Německa. Všechny tři linie se nakonec protnou v malé slezské vesnici Ludgeřovice, kde se obnovuje hřbitov vojáků padlých ve službách wehrmachtu. Za dramatickým dějem románu vyvstávají hlubší souvislosti a otázky národní identity dnešních Slezanů. Petr Čichoň odhaluje rozporuplnou minulost tohoto pozoruhodného kraje.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz