Dnes oslaví 60. narozeniny básník Lubor Kasal | Deník KNIHY

Dnes oslaví 60. narozeniny básník Lubor Kasal

Lubor Kasal se narodil 24. 1. 1958 v Praze v rodině stavebního inženýra. Po maturitě (1977) na gymnáziu studoval dva semestry na Stavební fakultě ČVUT a rok působil jako učitel na ZŠ v Praze. Od roku 1979 pak studoval češtinu a občanskou nauku na Pedagogické fakultě UK; absolvoval 1984 diplomovou prací Tvorba Václava Hraběte v kontextu poezie 60. a 70. let. Po roční vojenské službě pracoval v letech 1985–1986 jako jazykový redaktor v redakci chemické literatury Státního nakladatelství technické literatury, v letech 1986–90 byl zaměstnán ve Státním pedagogickém nakladatelství, zprvu v oddělení jazykových úprav a korektur, později v redakci českého jazyka a literatury. V září 1990 se stal redaktorem literárního časopisu Tvar, v roce 1992 zastával funkci zástupce šéfredaktora a v letech 1993–2000 byl jeho šéfredaktorem. V letech 2001–2002 se podílel na vedení dřevozpracující firmy v Jindřichově Hradci, 2003–2004 byl zaměstnancem pražské literární a divadelní agentury Aura-pont, 2004–2006 provozoval vlastní nakladatelství. V letech 2003–2005 byl redaktorem internetového časopisu Postmoderní revue, který vydával společně s Boženou Správcovou. Od roku 2005 byl opět šéfredaktorem literárního časopisu Tvar. S koncem roku 2012 redakci opustil.

Od roku 1990 časopisecky publikuje básně a publicistiku kromě Tvaru také v Iniciálách, Literárních novinách, Hostu, Aluzi a Právu. Verši se v letech 1979–1991 pravidelně zúčastňoval klubového recitačního pořadu nezavedené tvorby Zelené peří, uváděného Miroslavem Kováříkem v Rubínu. V rukopise zůstává sbírka básní z 80. let Bývaliště, kterou připravil k vydání v nakladatelství Práce, ale po jeho zániku se rozhodl ji nepublikovat. Jako příloha časopisu Aluze (2004, č. 1) vyšlo CD s autorským čtením sbírky Bláznův dům. U kratších publicistických příspěvků otiskovaných v Tvaru používá šifer uoaa a lbx.

Knižně se Kasal představil v druhé polovině 80. let dvěma soubory veršů v almanaších nezavedených autorů (Klíčení, Zelené peří). Básnické svébytnosti dosáhl ve sbírkách z přelomu 80. a 90. let Dosudby a Vezdejšina, kde sloučil jazykově invenční morfologickou poetiku (zvukosledy, homonymie, zřetězování kalambúrů, básnické etymologie, neologismy) s polohou rozhořčeně diagnostické výpovědi o životě v předlistopadové i polistopadové éře. Kasalova rozhněvaná, převážně litanicky instrumentovaná poezie se vyznačuje obsažnou významovou zauzleností, věcností až vulgaritou při pojmenování skutečnosti, ale i vystupňovaným úsilím tvárným a bohatou, kultivovanou metaforikou. Ve své tvárné a významové zvrstvenosti sdílí máchovská romantická východiska i hlediska lyriky novodobé (Fantišek Halas, Vladimír Holan) a současné (Ivan Diviš, Jiří Staněk). Je jí vlastní neúprosnost pohledu do sféry intimní stejně jako obžalobný patos společenský, místy i politický. Od poloviny 90. let se Kasal výrazně přiklání k poetice postmoderního textu, která se v jeho případě projevuje především bohatou aluzivností a travestiemi kanonických literárních textů (Hlodavci hladovci, Jám). Od konce 90. let se v Kasalově tvorbě stupňuje temné, nihilistické ladění, které ústí v apokalyptické vize a příkré odsudky konzumní společnosti (Hladolet, Bláznův dům) sporadicky doplňované o odkazy k aktuální politické situaci a směřující k evokaci definitivního rozpadu metafyzického úběžníku lidské existence (Orangutan v továrně). Samostatnou rovinu těchto textů tvoří jejich mytologizující a ezoterické konotace.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře