Dnes oslaví 65. narozeniny spisovatel Jan Novák | Deník KNIHY

Dnes oslaví 65. narozeniny spisovatel Jan Novák

Jan Novák – prozaik a scénárista, se narodil 4. 4. 1953 v Kolíně, kde navštěvoval ZDŠ a první ročník gymnázia. Roku 1969 odešel s rodiči do Rakouska, odkud celá rodina po ročním čekání na vízum ve vystěhovaleckém táboře Treiskirchen přesídlila do USA. Po dokončení střední školy strávil rok na Shimer College ve státě Illinois, bakalářský i magisterský diplom získal na Chicagské univerzitě (humanitní vědy, B. A. 1976, M. A. 1977). Půl roku putoval po Evropě, pak vystřídal řadu manuálních zaměstnání. Deset let působil v computerovém oddělení telefonní společnosti a věnoval se literární činnosti. Poté se živil jako spisovatel, dramatik, překladatel a filmový scenárista; příležitostně přijímá i jiná zaměstnání (v letech 1999–2002 např. pracoval jako zaměstnanec společnosti United Armored Services, převážející hotovost; z této zkušenosti vznikla dosud nevydaná próza Malý prachy, ale s bouchačkou). Československo znovu navštívil jako turista roku 1979, byl však vyhoštěn. Přátelský kontakt udržoval zvláště se svým bývalým spolužákem, výtvarníkem a organizátorem Jazzové sekce Joskou Skalníkem a od roku 1982 s hercem a dramatikem Pavlem Landovským. Do Prahy mohl opět přijet až po listopadu 1989, od července 1992 zde s rodinou rok žil a i nadále se velmi často vrací.

Literární dráhu Jan Novák zahájil verši publikovanými v exilovém tisku, první úspěchy získal ve studentských literárních soutěžích v Chicagu, z nichž vyšly jeho debuty v oblasti dramatu i prózy. Anglicky publikoval v časopisech Newsweek (Washington), The New York Times Book Review, Aperture, Men´s Journal, Travel Holiday, Islands, Parenting, Playboy, Connoisseur aj., česky publikoval v Západu (Ottawa), po roce 1989 mj. v Proměnách (New York, zde v č. 2/1990 autorský překlad autobiografického eseje Zavinil to psací stroj), Revolver Revue a Iniciálách. Je spoluautorem scénáře k filmům Valmont (1988, r. Miloš Forman, sc. + Jean Claude Carrière a Miloš Forman, podle románu Nebezpečné známosti Pierra Ambroise Francoise Choderlose de Laclose), Šeptej (1996, r. David Ondříček, sc. + David Ondříček, Jan P. Muchow) a autorem scénářů filmů Báječná léta pod psa (1997, r. Petr Nikolaev, podle stejnojmenné prózy Michala Viewegha) a Nedodržený slib (2009, r. Jiří Chlumský, podle stejnojmenné knihy Martina Petráška). Některé scénáře dosud zůstávají nerealizovány (mj. Inženýr lidských duší, podle Josefa Škvoreckého, úryvky in Danny 2/2001). Se synem Adamem natočil dokumenty Občan Václav Havel jede na dovolenou (2005) o pronásledování Václava Havla při jeho prázdninové cestě v roce 1985 a Občan Havel přikuluje (2009) o Havlově zaměstnání v trutnovském pivovaru. V zahraničí byly uvedeny jeho divadelní hry Czechs (Court Theater Studio, Chicago 1979), Bohemian Heaven (Provincetown Playhouse, New York 1980). Divadelní hru Aljaška uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku (1994, r. Peter Scherhaufer). Bratislavské divadlo Astorka má na repertoáru jeho hry Vražda sekerou ve Sv. Petěrburgu (podle románu F. M. Dostojevského Zločin a trest, 2000, r. Roman Polák, překlad Oľga Ruppeldtová-Andrášová) a Tolstoj a peniaze (2009, r. Roman Polák, překlad Peter Kerlik). Novákovy překlady Havlových jednoaktovek Audience a Vernisáž byly uvedeny pod názvem Free Advice from Prague (poprvé Northlight Theater, Chicago 1987). – Dvakrát získal Carl Sandburg Award (1985 za román The Willys Dream Kit a 1995 za knihu Commies, Crooks, Gypsies, Spooks and Poets). V roce 1989 mu byla udělena Cena Egona Hostovského za román Miliónový jeep, za román Zatím dobrý získal cenu Magnesia Litera Kniha roku (2004) a za román Děda Cenu Josefa Škvoreckého (2007).

Novák debutoval česky psaným souborem povídek Striptease Chicago, propojených postavami jedné rodiny, v němž se představil jako vypravěč se smyslem pro jazyk a humor a se schopností postihnout groteskní rozměr života exilových komunit. Jestliže v této sbírce lze rozpoznat vazby na český kontext, na tvorbu Bohumila Hrabala a Josefa Škvoreckého, který také dal ke vzniku knihy podnět, v následujících (již anglicky psaných prózách) je stále patrnější důraz na příběhovost, na jakousi elementární epičnost, která zřejmě souvisí s autorovou scenáristickou zkušeností (Valmont) i s vlivy americké literatury. Román Milionový jeep (The Willys Dream Kit) se opírá o autorovu zkušenost: vypráví o české maloměstské rodině, o otci, který si své – politickými poměry i osobními vlastnostmi dané – outsiderství kompenzuje vidinou bohatství a iluzemi o bezstarostném životě v USA. Když se mu však po srpnu 1968 podaří emigrovat a usadit se v Chicagu, selhává, není schopen se vyrovnat se střetem svého „amerického snu“ a drsné reality exulantského života. K tématu české reality konce 60. let a k traumatům českých emigrantů v cizím prostředí se Novák obrací rovněž ve svých dramatech: v prvotině Czechs (Čížci, tj. americké označení Čechů v emigraci) a ve hře Bohemian Heaven (České nebe), která pronikla do divadla na okraji Broadwaye. – Část Novákovy tvorby je naopak zcela spjata s americkým prostředím; i zde autor zpravidla čerpá ze svých osobních zážitků. Román The Grand Life (Grandiózní život) využívá zkušenosti z computerového pracoviště; habitu úředníka, jenž naprosto propadl byrokratické pseudohře na dokonalost a životnímu stereotypu, odpovídá soubor primitivních jazykových floskulí; dosud nevydaná próza Malý prachy, ale s bouchačkou těží z prostředí firmy, převážející peněžní hotovost nebezpečnými ulicemi amerického velkoměsta. – Autorovo tíhnutí k epičnosti a zájem o skutečné, nevyfabulované události se v pozdějších textech stále častěji snoubí s odvahou překračovat žánrové hranice: událostem konce roku 1989 věnoval Novák reportáž o třech prosincových dnech toho roku, v níž se přítomnost prolíná s autorovými návraty do minulosti, do dětství a do roku 1979, kdy krátce pobýval v Praze (Prague in Velvet – Samet a pára); roční pobyt v Praze (1992–93) ho inspiroval k obsáhlému souboru krátkých próz kolísajících mezi dravou publicistikou, úvahovostí a uměleckou podmanivostí Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci; výsledkem Novákovy spolupráce s Milošem Formanem jsou memoáry Turnaround. A Memoir (Co já vím? Autobiografie Miloše Formana), vzdalující se konvenci žánru dynamičností stylu a smyslem pro vypointování jednotlivých epizod. Z historických podkladů a rozhovorů s aktéry vznikl rozsáhlý román Zatím dobrý (So Far So Good). Novák v něm zpracoval příběh Ctirada a Josefa Mašínů, jejich protikomunistických odbojových akcí a následného dobrodružného útěku do Západního Berlína, a vsadil jej do širšího kontextu osudů jejich spolubojovníků a ostatních členů Mašínovy rodiny. Ačkoli se tu Novák věrně drží historických faktů, snažil se dovodit především uvažování a motivaci aktérů, a své scénáristické vidění využil ve velmi plasticky líčených situacích dramatického příběhu. K historii vlastní rodiny se znovu obrátil v románu Děda, portrétu osudem zoceleného starého sedláka, který v posledních letech života sleduje postupný rozklad svého kdysi vzkvétajícího hospodářství, jež musel odevzdat zemědělskému družstvu; román působivě konfrontuje dnešní, zkušenostmi a věkem poučený vypravěčův pohled s dětským vnímáním uzavřeného a k malému vnukovi nepříliš vstřícného dědečka.

V roce 2016 vyšla v nakladatelství Argo kniha Zátopek… když nemůžeš, tak přidej! „Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého svěřence Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky scénáři Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz

Komentáře