Dnes oslaví 70. narozeniny lékař a spisovatel MUDr. Jan Cimický

MUDr. Jan Cimický, CSc. se narodil 23. února 1948 v Praze. První literární pokusy publikoval od třinácti let časopisecky. V době středoškolských studií byl členem i autorem divadelního amatérského souboru.  Vyrůstal v rodině právníka. Středoškolské vzdělání získal na humanitně zaměřené SVVŠ (maturita 1966); v tomto období začal psát pro amatérský divadelní soubor. Mezi lety 1966–72 studoval Cimický na Fakultě všeobecného lékařství UK (i zde působil v amatérském divadelním souboru). V roce 1977 na několikaměsíční stáži ve Francii v Institutu Marcela Riviera; obhájil doktorát a stal se zahraničním asistentem na pařížské lékařské fakultě. CSc. získal 1983 prací Theatroterapie a scénický výraz v institucionální léčbě duševně nemocných.
Od počátku své lékařské dráhy se specializoval na psychiatrii: pracoval nejprve jako sekundární lékař v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích, mezi lety 1981–96 zde byl primářem socioterapeutického a rehabilitačního oddělení, v roce 1996 otevřel v Praze soukromé Centrum duševní pohody Modrá laguna, v němž do současnosti působí.
Je čestným předsedou České sekce Mezinárodní organizace autorů dobrodružné a detektivní literatury AIEP, členem Obce spisovatelů, dále členem Psychiatrické a akupunkturní společnosti J. E. Purkyně a francouzské psychiatrické společnosti F.I.F.P.

První báseň uveřejnil v roce 1961 v Pionýrských novinách, od 1970 otiskuje své povídky, básně, texty pro děti, odborné i populární úvahy v periodikách: Rudé právo, Práce, Tvorba, Kmen, Československý voják, Mladá fronta, Vlasta, Učitelské noviny, Zdravotnické noviny, Světová literatura (zde překlady z francouzštiny, mj. 1980 a 1985 minidramata Roberta Thomase, ale také dramatické překlady z Jeana Anouilha, Christiana Guidicelliho, Julese Romainse), Literární měsíčník, Kulturní rozvoj, Žena a móda, Sextant, Nové knihy, Signál aj.
Kriminální novely uveřejnil na pokračování v Naší rodině (1978 zde Podivný útěk, 1983 Poslední návrat), ve Svobodném slovu (1982–83 zde Dívka z přehrady, spolu se Zdeňkem Volným, 1985 Křižovatky), v Ahoji na sobotu (1989 zde Noční pacient) a Domácím lékaři (1991 zde Veliký případ). Po roce 1990 publikuje v Právu, Učitelských novinách, Nových knihách, Dokořán a Mladé Frontě Dnes, přispívá též do různých sešitů původních detektivních povídek, distribuovaných v prodejnách denního tisku.
Jako televizní hry byly uvedeny jeho kriminální novely Poslední návrat (1982, r. Petr Tuček, který se též podílel na scénáři), Klíč k pachateli (1988, s názvem Opožděná vražda, r. JaromírPleskot, sc. + Miroslava Besserová) a Poslední zastávka smrt (1989, r. Anna Procházková, sc. + Miroslava Besserová). Po roce 1990 působil jako odborný poradce u filmů Městem chodí Mikuláš (1993, r. Karel Kachyňa, sc. Jan Procházka), Čas dluhů (1998, r. + sc. Irena Pavlásková), Tvůj svět (1995, r. Ondřej Kepka, sc. + Ivan Řezáč), hrál ve filmech Tvůj svět a Waterloo po česku (2002, r. + sc. Vít Olmer).
Cimický spolupracoval s Českým rozhlasem na pořadech Mikroforum a Rádio na polštář; Česká televize v 90. letech vysílala jeho poradenský pořad Co mám dělat, když…?
Texty i mluveným slovem se podílel na vzniku magnetofonových kazet Doteky lásky (1994); spolu s Pavlem Drešerem Relaxace I–IV; Keltský rok 1–4 s Daliborem Jandou; Znamení stromokruhu (1997), Sami proti stresu (2000), s Daliborem Jandou, spoluatorem textů Petr Žižkovský; a na relaxační videokazetách Moře barev a Zahrada květů.
Celkem třikrát získal Cenu Jiřího Marka (1998 za detektivní prózu Dívka za přehrady; 1999 za detektivní prózu Oddychový čas, 2004 za prózu Vražedná past).
Výjimečně užívá pseudonymů Jan Mareček, Martin Guard a šifry -ck-.

Od konce 70. let publikoval knižně své detektivní příběhy (Případy doktora Dvořáka a další). Inklinoval v nich k tradičnímu pojetí detektivního žánru, dramatický syžet však často relativizoval scénami z kriminalistické a psychiatrické praxe. Jeho cílem byla „detektivka všedního dne“, opírající se o žánrovou drobnokresbu a o sociografická líčení s morálním podtextem. Narativní, dobrodružný a k zábavné literatuře odkazující rozměr próz byl kombinován s aspektem odborným a populárně didaktickým. S tímto záměrem vytvořil Cimický dvojici protagonistů většiny svých „psychopříběhů s napětím“ – psychiatra a kriminalistu. V konkrétních příbězích preferoval hledisko lékařovo, v interpretaci zločinu a jeho motivace byl nezřídka zdůrazněn moment psychické deformace. Některé detektivní novely byly situovány do Francie (např. Případ pro Maigreta).
Problematikou stáří, generačních vztahů a morální lability a kriminality mládeže se autor zabýval v psychologických novelách (Poslední návrat) a v románové reportáži Útěk do klece, na sociální a psychologické problémy české společnosti po roce 1990 se nově zaměřil v povídkové sbírce Podivný host.
Zhruba od poloviny 90. let se z jeho tvorby počíná vytrácet detektivní povídka i próza a jeho žánrový záběr se rozšiřuje směrem k populárním formám, vznikají průvodce (Pařížská zastavení), popularizační příručky (Minimum proti stresu, Sám sobě psychiatrem), cestopisy (Nefritový drak, Most přes Dlouhou řeku), pohádky (Vrch čajové konvice), kuchařské knihy (Harmonie vaření a lidská duše), prózy pro dospívající dívky (Superstar Story), příležitostně i sbírky kratších rýmovaných textů (Ty a já) a další.
Úsilí o hlubší psychologický ponor a seriózní výklad provází vyprávění v historické próze Tzimiskis, předkládající obraz života byzantského císaře Joanna Tzimiska (vládl v letech 969–976), kterého autor pokládá za svého jmenovce.

Z nejnovějšího díla: Blanický rytíř (2017, 1. vydání 2017), Dvířka do neznáma (2014), Jeřabiny z Hangzhou (2017), Kamarádi (2017), Maigretovo pařížské léto (2013, 1. vydání 2013), Pavilon na Zlatém návrší (2016), Případ smrtících snů (2015), Téměř jasný případ (2016, 1. vydání 2016), Tisíc jiskérek na noční obloze (2014, 1. vydání 2014), Tržnice Wang Freres (2018, 1. vydání 2018 – kniha ještě nevyšla), Ve stínu draka (2016), Vražda na ostrově Lefkada / Vražedná past (2014, 1. vydání 2014), Za plotem (2017), Zakázaná oblast (2015)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz