Dnes oslaví 90. narozeniny spisovatel Bohumil Nohejl | Deník KNIHY

Dnes oslaví 90. narozeniny spisovatel Bohumil Nohejl

Bohumil Nohejl – prozaik, autor knih pro děti a mládež, se narodil 31. 7. 1928 v Litvínově. Otec byl dělník. Nohejl po dokončení měšťanské školy pracoval v rodišti jako dělník v přádelně, po roce 1945 jako technický a reklamní kreslič a stavební asistent. V říjnu 1948 byl zatčen a vyšetřován a v dubnu 1949 odsouzen na tři měsíce za „neoznámení trestného činu, útěku do zahraničí“. Vězněn byl v Mostě. Během vyšetřování ztratil místo a krátce pracoval jako dělník v Janově u Litvínova, po propuštění opět jako stavební asistent v Praze. V říjnu 1950 nastoupil vojenskou službu v Chebu, po třech měsících však onemocněl a dlouhodobě se léčil. V letech 1952–63 byl střídavě tajemníkem a předsedou Místního národního výboru v obci Žichovice u Sušice. V tomto období se začal zabývat žurnalistikou, působil jako osvětový pracovník a redaktor okresních novin Vpřed v Sušici. Později se stal poslancem Okresního národního výboru v Klatovech, kde v letech 1963–65 působil jako inspektor kultury. Od roku 1965 byl redaktorem zemědělského vysílání studia Čs. rozhlasu v Plzni, od roku 1970 vedoucím krajové redakce. Během tzv. normalizace byl činný v SČS (od roku 1975 jeho místopředseda, od roku 1982 vedoucí tajemník). Od roku 1997 žije v Přešticích.

Přispíval do periodik: Vpřed (Sušice), Plamen (1961 zde první povídka Kosa v žitě), Červený květ (Ostrava), Rudé právo, Květy, Tvorba, Literární měsíčník, Čs. rozhlas, Kmen, Zlatý máj, Pravda (Plzeň) aj. Některé jeho prózy byly zfilmovány (Velká voda, s titulem Tam, kde hnízdí čápi, 1975, režie a scénář Karel Steklý) či inscenovány v Čs. televizi (Adieu, mládí!, 1986; Hříšný Václav, 1986, oba režie Antonín Kachlík, scénář Jaroslav Kotouč). Užíval šifer: bn, nj.

Již v debutu z poloviny 60. let, ve sbírce povídek Za pět minut je zítra, se Nohejl představil jako autor tradičního pojetí literárního tvaru, jenž v optimistickém duchu budovatele socialismu zpracovává témata ze všedního venkovského života a své zkušenosti z regionální novinářské a osvětové práce. Tato orientace jej v 70. a 80. letech předurčila k tomu, aby reagoval na „společenskou objednávku“ a napsal sérii próz s tematikou sociální proměny vesnice. V akčních příbězích se pokusil vytvořit příkladný typ převážně mladých hrdinů-komunistů, kteří postupně vnitřně vyzrávají k práci „pro pokrok“. Jednotlivé – tezovitostí poznamenané – romány se soustřeďují na združstevňování a „společenskou krizi“ konce 60. let (Velká voda), případně střídáním dvou časových rovin příběhu konfrontují negativní minulost (před rokem 1948) s pozitivní přítomností 70. let 20. století (Sladká chuť pelyňku, Čekám na inženýra). V humoristické novele Hříšný Václav pak autor svou metodu propojil s prvky grotesky a sci-fi; naopak v souboru povídek Flám osamělého muže jej dávný zájem o problematiku tříbení charakteru přiblížil žánru psychologické povídky, usilující o zachycení konfliktu mezi osamoceností a hledáním činorodého vztahu k životu.
Základní rysy Nohejlova přístupu k literatuře a životu, jakož i jeho základní tematické okruhy se neměnily ani v jeho tvorbě pro děti a mládež, přinášející téměř vzorově kladné typy postav a zdůrazňující pozitivní vztah mezi dětmi a dospělými. Prózy Nazdar, hrabata!, Rozchod, hrabata! a Náramnej průšvih zpracovávaly tradiční téma prázdninového dobrodružství s detektivní zápletkou, pokusil se však i o hledání nových témat a prostředí (například prostředí rozhlasu v próze Jakýsi Dan a Marcela). Dozrávání mladého vesnického hrdiny na pozadí významných historických událostí okupace vykresluje próza Adieu, mládí!.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře