Dnes oslaví 90. narozeniny spisovatel Jan Suchl | Deník KNIHY

Dnes oslaví 90. narozeniny spisovatel Jan Suchl

Jan Suchl – prozaik a nakladatelský pracovník, se narodil 5. 1. 1928 ve Zdíkovci (u Prachatic). Jeho otec byl obuvník, zedník a cirkusový a později tovární dělník; z matčiny strany byla rodina německá. Od podzimu 1944 byl Suchl totálně nasazen v opravně leteckých motorů ve Strakonicích. Roku 1945 rodina přesídlila do severočeského pohraničí, Suchl v původním bydlišti zůstal ještě do roku 1946, aby mohl ve Volyni dokončit obchodní školu. Obchodní akademii vystudoval již v Liberci (mat. 1949). Vedl osobní oddělení bavlnářských závodů Nisan (1949–52) a poté pracoval v různých funkcích (nakonec jako personální náměstek) v liberecké Tesle. V letech 1969–70 byl v Liberci redaktorem Severočeského nakladatelství, v letech 1971–85 ředitelem nového Severočeského nakladatelství v Ústí nad Labem. Roku 1975 uzavřel dálkové studium Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy (dipl. práce Publicista Josef Rybák). V roce 1985 přešel do Prahy na funkci šéfredaktora nakladatelství Čs. spisovatel. Od roku 1990 podnikal ve vlastním nakladatelství Erika a v dalších oborech (knižní zásilková služba aj.). V letech 1981–88 opakovaně navštívil Sibiř (Jakutsko), 1988 Peking a 1990 New York.

Reportážní črty, povídky, literární a divadelní referáty tiskl Suchl od roku 1953 v regionálních novinách Cesta míru (Liberec) a Průboj (Ústí nad Labem); jako krajský dopisovatel začal přispívat do Rudého práva. Dále publikoval v Květnu (1956), Vlastě, Červeném květu (1965), Dialogu (Ústí nad Labem), Rodině a škole, Pionýru, Světě práce, Světě v obrazech, Květech, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Světě socialismu, Venkovu (1991) a Haló novinách. Od roku 1955 spolupracoval s krajským vysíláním Čs. rozhlasu (fejetony, próza pro děti, reportáže); pro liberecký rozhlas také upravil drama Lotara Suchého David (1956). Později Suchl napsal dvě vlastní rozhlasové hry (Pokus pro dva, 1979; Dům pro všechny, 1983) a jednu televizní hru pro mládež (Pohádka z našeho domu, 1981, r. Svatava Simonová).

Úzkou fabulační základnu Suchlovy prózy, jež nedílně obsahuje i texty reportážní, tvoří motivy londonovského zmáhání drsné přírody, česko-německých partnerských vztahů a účasti v politicko-mocenských zápasech komunistického hnutí. Výchozím epickým modelem je pak cesta k vytčenému cíli, v jejímž průběhu musí hrdina mobilizovat všechny své síly a překonat řadu vnějších i vnitřních překážek, často smrtelně nebezpečných. Toto schéma pokrývá v Suchlově podání sportovní výkony horolezců (Bivak nad propastí, Akce HS, Cesta končí pod Huascaránem), vysokohorské partyzánské přesuny a povstalecké operace Slovenského národního povstání (Řekněte své jméno, Voják si nosí pušku sám, Eskorta do tmy), strastný pochod africkou divočinou (próza o zajetí čs. poradců v Angole Šok), ale i sžívání sudetoněmecké novomanželky s českým světem (Sázka na lásku, Milenci na celý život) či třeba didaktické příběhy o zvířatech pro malé čtenáře (Modré jezírko, Dobrodružství s vrtulníkem, Alan a já). Na témže pozadí dobrodružného syžetu se odvíjí Suchlovy novely, povídky a malé romány ilustrující historické mezníky boje dělnické třídy a komunistické strany o nový svět. Postavy Suchlových chlapeckých románů, odehrávajících se v jizerskohorské hájovně (Zelenou stopou, Ztracená osada, Senzační trio), podobně jako autorovy přírodní črty (Na štěstí se nečeká) přitom postupem doby stále více proklamují ideu ochrany přírody. – V Črtách z pomezí pojednal Suchl znovuosídlování Sudet v duchu budovatelské kultury raných 50. let, k níž se přihlásil mj. reportáží o reálných předobrazech Řezáčova Nástupu a Bitvy. (Přetváření severní země v kvetoucí zahradu popisují také sibiřské obrazy ze souboru Království boha tajgy.) Politická a osobní úskalí na cestě od února 1948 k srpnu 1968 Suchl akcentoval nejprve z hlediska nositele tzv. normalizace (v závěrečné povídce Vlaku na Prahu), později z hlediska její oběti (v bilančním románu Čas jako stvořený pro lásku, jehož kompozice se opírá o řetězec sexuálních výjevů). Námět o zvláštním dělnickém vlaku z února 1948 Suchl nejobsáhleji zpracoval v novele Cesty mužů. Jednotlivé Suchlovy prózy, vydávané často v různých obměnách a kombinacích, jsou sestaveny ze společných motivických trsů, takže se tematicky i textově mnohonásobně překrývají.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz  

Komentáře