Dnes oslaví 90. narozeniny spisovatelka Hermína Franková

Hermína Franková (dívčím jménem Mračková) – prozaička, dramatička, scenáristka, autorka knih pro děti a mládež, se narodila 6. 7. 1928 v Praze. Její rodiče byli obchodníky, druhým manželem byl 1969–76 spisovatel Ota Šafránek. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze začala Franková studovat v roce 1947 na Farmaceutické fakultě UK, studia dokončila roku 1953 v Brně. Poté žila opět v Praze: od roku 1954 byla zaměstnána jako magistra farmacie v lékárně, v letech 1956–61 v propagačním referátu n. p. Léčivé rostliny a od té doby (s výjimkou let 1972–80, kdy nesměla publikovat a pracovala opět v lékárně) se věnuje výhradně literární činnosti. Od roku 1980 žije střídavě v Praze a v jižních Čechách.

Debutovala povídkami v Plameni a Hostu do domu v roce 1959. Přispívala dále do periodik: Divadlo (1962 zde hra U černé matky boží), Kultura, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, Literární noviny aj. Čs. televize uvedla její hry: Smutný půvab (1963), Nechte maličkých (1967), Jak se naučit švédsky (1979), Babička se nám zbláznila (1982, r. Jiří Krejčík), Nejlepší kšeft mého života (1989, r. Jiří Adamec) a trilogii Ohnivé ženy, Ohnivé ženy se vracejí, Ohnivé ženy mezi námi (1984, 1986, 1986, r. Zdeněk Podskalský). S Jaroslavem Machem napsala na námět vlastní povídky scénář ke krátkému filmu Tchyně (1963, r. Jaroslav Mach), podle jejího námětu byl natočen film Dívka na koštěti (1971, r. Václav Vorlíček, sc. + Miloš Macourek), podle povídky Vendula vznikl 1983 film Levé křídlo (r. Jiří Hanibal, sc. Milan Pavlík), podle jejího námětu a scénáře byl natočen sedmidílný seriál Lékárníkových holka (1996, r. Anna Procházková). Franková je autorkou scénáře k filmu Takový talent (1983, r. Jan Bonaventura), scénáře k projektu Kinolabyrint (1991, autor projektu Radúz Činčera, + sc. Miloš Macourek), námětu a scénáře k filmu Politik a herečka (2000, r. Juraj Herz). – V letech 1976–80 Franková knižně publikovala pod jmény profesora AMU Josefa Vinaře a redaktorky Jarmily Černíkové-Drobné.

Celé tvorbě Frankové je vlastní smysl pro humor, který postupně nabývá různých poloh. Většinu autorčiných próz charakterizuje schopnost vyhraněného profilování postav, jemuž napomáhá mj. i cit pro mluvený jazyk. Její první povídky vystavují zbabělost, vypočítavost a lhostejnost dospělých kritickému pohledu dětských postav. Střetávání těchto dvou světů se stává základem komických situací, zabíhajících až do parodie a grotesky (Ženy pod helmou, Děti platí polovic?), která se podílí na výrazné desentimentalizaci dětského světa.
Obdobný charakter mají i následující prózy pro mládež, komponované opět ve výrazných konfrontacích protichůdných životních postojů. V odporu proti konvencím v nich Franková vystupňovala své pojetí života jako „krásného bláznění“. Ztřeštění studentští hrdinové nesentimentálního dívčího románu Blázni a Pythagoras však svou kritiku pokrytectví obracejí také vůči sobě samým. K střízlivějšímu tónu se přiklání v próze Vendula, jejíž nenásilný humor vyrůstá z hrdinčina pubertálního vidění světa ve vypjaté atmosféře okupace. Dívčí hrdinky Frankové jsou výrazné osobnosti, které autorka vybavuje schopností ironické sebereflexe (Lékárníkových holka).
Autorčina pohádková tvorba se tematicky inspiruje dětskou hrou a rozvíjí dětské nápady a podněty v poetické mikropříběhy s filozofickým poselstvím (Plavčík a sardinky). Druhou odnož pohádkových textů Frankové představují prózy založené na mísení realistických a fantastických prvků (Dívka na koštěti), mnohdy až s vyústěním do crazy komedie (Čarodějnice bez koštěte).
V komorním příběhu s autobiografickými prvky o věkově nerovném manželství Ubohý Džony nabývá parodický portrét mužského partnera satirické ostrosti, zatímco hrdinka je sledována s pobavenou ironií. Román Hlavně dýchat zastihuje stárnoucí překladatelku a její bývalé spolužáky z maloměstského gymnázia v okamžiku bilancování vlastních životů. I zde osvědčuje Franková schopnost humorné reflexe citlivých témat. Její hrdinové se ve sledu tragikomických situací vyrovnávají s příznaky stáří, se zátěží minulosti a znovuobjevují v sobě schopnost tolerance a lásky.

Nejnovější dílo: Jupí, jdeme do světa! (2015), Padavka a bezva pes (2016)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz