Dnes uplyne 105 let od narození spisovatele Norberta Frýda | Deník KNIHY

Dnes uplyne 105 let od narození spisovatele Norberta Frýda

Norbert Frýd – původním jménem Norbert Fried, 1946 úřední změna na jméno Frýd, se narodil 21. 4. 1913 v Českých Budějovicích. Rodiče byli drobní obchodníci, otec z české a matka z německé židovské rodiny. V rodišti Frýd navštěvoval českou obecnou školu a německé reálné gymnázium (mat. 1932). Po absolvování Právnické fakulty UK (1937) začal studovat moderní literatury na FF UK (práce Geneze českého surrealismu předložena již 1939, doktorát až 1945). V polovině 30. let, kdy se účastnil kulturního a politického života Levé fronty, úzce spolupracoval s E. F. Burianem, pro jehož divadlo napsal texty písní do her Mistr Pleticha (1935) a Žebrácká opera (1935). Udržoval četná přátelství s židovskými umělci (Hanuš Bonn, Robert Guttmannn, Jindřich Heisler, Jiří Orten, Josef Taussig aj.). Od roku 1936 pracoval jako textař, redaktor a dramaturg u filmových společností Metro–Goldwyn–Mayer a RKO Radiofilm (do 1939). Po vyloučení Židů z veřejných institucí se v září 1939 stal archivářem a později pomocným dělníkem u pražské židovské obce. Od listopadu 1942 do září 1944 byl vězněn v Terezíně, potom v Osvětimi a v Dachau-Kauferingu, odkud v dubnu 1945 utekl. (Jeho otec, bratr a žena zahynuli.) V terezínském ghettu působil mj. jako vychovatel v táborových domovech mládeže. Připravil pásmo říkadel a písňových textů pro děti Abeceda květovaného koně (společně s hudebním skladatelem Karlem Reinerem) a režíroval uvedení lidové hry Ester podle libreta E. F. Buriana. V květnu 1945 byl tlumočníkem vyšetřovací komise americké armády v Bavorsku a na podzim 1945 svědčil proti dachauským SS, po návratu pracoval jako funkcionář KSČ a jako novinář. Roku 1947 se stal kulturním atašé na velvyslanectví v Mexiku, na přelomu 1948–49 v USA. V letech 1951–53 byl redaktorem v Čs. rozhlase, potom žil jako spisovatel z povolání. Od roku 1951 až do počátku 70. let působil jako delegát UNESCO. Hojně cestoval (poprvé 1937 do Itálie a Jugoslávie), zejména po Evropě a Střední i Jižní Americe (opět v 60. letech).

Publikovat začal v roce 1929 v časopise Tramp. Ve 30. letech přispíval do periodik Kulturní večerník D 34, Prager Tagblatt a zejména Haló noviny (v nichž 1934–35 redigoval dětskou přílohu Holahej), po 1945 zejména do časopisů: Literární noviny, Kultura, Impuls, Plamen, Tvorba. 1957 vyšla v časopise Divadlo komedie Noc kotrmelců, v roce 1965 v Plameni televizní hra Horko. Od poloviny 30. let spolupracoval s Čs. rozhlasem (mj. dramatizace povídky Druhá smrt Dicka Garzy, 1952) a od konce 50. let i s Čs. televizí (např. spoluautor inscenace Lidé na prodej /1957, sc. + r. Jiří Jungwirth/, či inscenace autorského scénáře podle povídky Kat nepočká, r. František Filip, 1971). Několik Frýdových námětů realizoval Čs. film (dva kreslené filmy pro děti: Proč sedají ptáci na telegrafní dráty a Basa tvrdí muziku, 1948, r. Zdenek Seydl, dva krátké hrané filmy pro děti: Pionýrská abeceda a Kouzelný míč podle knížky Pusťte basu do rozhlasu, 1949, r. Karel Baroch). Fotografiemi přispěl do knihy Václava Kašíka Guatemala (1967). Do 1946 se podepisoval svým původním jménem a jeho variantou Nora Fried; používal pseudonymů kamarád Franta (Tramp) a Emil Junek (za protektorátu).

Frýdova tvorba se profilovala pozvolna, poznamenána extenzitou zájmů i životních osudů. Knižně debutoval německy psanou poezií o Praze, až do počátku 40. let pak psal česky osobní lyriku a verše pro děti (po válce část v knihách Bratr Jan a Květovaný kůň). V této době se také pokusil nejen o žánr pohádky (Pusťte basu do rozhlasu), ale i o romány, které byly historickým podobenstvím a existenciální analýzou dobové atmosféry a životní zkušenosti lidí na prahu války (Divná píseň, Don Juan jde do divadla). Rovněž po válce převládala ve Frýdově díle žánrová různorodost. V cestopisných reportážích (Mexiko je v Americe, Úsměvavá Quatemala), v dobrodružných románech (Prales, Císařovna), v komediální perzifláži Noc kotrmelců i v odborné publikaci Mexická grafika těžil zejména z pobytů na americkém kontinentě. Snažil se však vyhovět též dobovým ideologickým požadavkům (Studna supů, Meč archandělů) a normám budovatelské literatury (beletrizovaná reportáž Havíř Gavlas). Později psal také psychologické, do cyklů se sdružující prózy o morálních konfliktech v životě drobného člověka (Tři malé ženy, Tři nepatrní muži). Nejvlastnější tvůrčí oblastí se mu stala autobiograficky motivovaná próza o údělu českých Židů. Zkušenost z koncentračního tábora zachytil v románu Krabice živých (plánované pokračování zůstalo v rukopisném torzu). Historii asimilačních snah tří generací své rodiny i jejího zániku pak věnoval kronikářskou trilogii, jež potvrzuje jeho vypravěčský talent a schopnost propojit autentičnost životních osudů s obecnějším obrazem doby (Vzorek bez ceny a pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta, volné pokračování v anekdotických příbězích Almara plná povídaček).

Norbert Frýd zemřel 18. 3. 1976 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

 

Komentáře