Dnes uplyne 115 let od narození spisovatele Jana Knoba

Jan Knob se narodil 24. 6. 1904 ve Veliši (u Jičína). Vystudoval učitelský ústav v Jičíně (mat. 1923) a školu Vysokých studií pedagogických v Praze (abs. 1926). Svým dalším životem a tvorbou byl spjat s Turnovem, kde postupně učil na obecné a měšťanské škole a v letech 1930–39 na reálném gymnáziu. V roce 1939 se stal ředitelem brusírny drahokamů v Turnově (od 1948 Spojené brusírny drahokamů n. p.). Od roku 1951 byl pomocným dělníkem a později technikem v automobilce Liaz v Mnichově Hradišti a v jiných podnicích. V roce 1962 se mohl vrátit ke své profesi a stal se ředitelem Muzea Českého ráje v Turnově, od roku 1975 zde působil jako vědecký pracovník; kandidátskou práci Vývoj broušení kamenů v Čechách od 14. století obhájil 1967.

Debutoval v roce 1923 v časopise Proletkult. Podílel se na redigování turnovské ruralisticky orientované literární revue Sever a východ (1925–27, s Josefem Knapem, Františkem Křelinou a Václavem Prokůpkem, 1928–30, s Josefem Knapem) a časopisu pro mládež Radostná studánka (1939–43, s Jakubem Honnerem). Dále publikoval v denících a časopisech Národní osvobození, Venkov, Salon, Lumír, Řád, Marginálie, Československo, Kolo, Průboj (Ústí nad Labem, 1974–75 zde román na pokračování Kruh viny), Dějiny a současnost. Kulturněhistorické stati o jičínském a turnovském regionu, studie muzeologické a práce z oboru drahokamů a skla uveřejňoval v časopisech a sbornících Glasrevue, Ars vitraria, Muzejní a vlastivědná práce, Slovanský přehled aj. Knob napsal též řadu textů k fotografickým publikacím a průvodcům po městech a muzeích Českého ráje, studií a literárních pásem o osobnostech regionu (Jan Prousek, Ivan Olbracht, Božena Němcová). Užíval šifry Kb.

Klíčovým tématem Knobových románových děl je rozklad tradičních hodnot českého venkova a nástup moderního podnikatelství. S tím souvisí i autorův častý zájem o problematiku rodových vztahů a viny a trestu. V prvních dvou prózách usiloval zachytit prostřednictvím obrazů psychicky vyšinutých jedinců rozpad selského (Smršť) a patricijského rodu (Černá křídla). V pozdějších románech realisticky líčil konflikt konzervativního selství a činorodé dělnosti sklářského podnikatele v kraji pod Kozákovem (Písmo času) a mravní sílu společenství při znovuvybudování vyhořelé vesnice (historická próza Z plamenů roste). Osudy turnovského rodáka, cestovatele, zlatokopa a hledače drahokamů Čeňka Paclta inspirovaly autora za války k románu pro mládež Kámen ze všech nejkrásnější. K tradičním motivům své tvorby se vrátil po několika desetiletích, kdy v románu Kruh viny znovu obměnil motiv viny a trestu a v próze Isabela, lyrickém příběhu s dívčí hrdinkou, zpracoval (na pozadí historie kladrubského hřebčína) téma rodové kontinuity a vytvořil básnický obraz současné polabské krajiny.

Jan Knob zemřel 29. 4. 1977 v Turnově.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz