Dnes uplyne 140 let od narození spisovatele Eduarda Štorcha | Deník KNIHY

Dnes uplyne 140 let od narození spisovatele Eduarda Štorcha

Eduard Štorch se narodil 10. 4. 1878 v Ostroměři u Hořic. Rané dětství prožil v Ostroměři, kde jeho otec pracoval na dráze a jako dozorce parního stroje v místní vodárně. Rodina se často stěhovala, a tak malý Eduard chodil do obecné školy na několika místech. V roce 1889 začal studovat na vyšší reální škole v Hradci Králové a po ukončení čtvrtého ročníku přestoupil na tamní Český ústav ku vzdělání učitelů. Po maturitě působil jako zatímní učitel a podučitel na obecných školách ve východních Čechách. Pro svou osvětovou a publicistickou činnost byl však zanedlouho propuštěn a přijal místo učitele na menšinových školách Ústřední matice školské na českém severu. Již koncem roku 1900 se mohl do veřejné školní služby vrátit a nastoupil jako zatímní učitel v Mostě. V té době se začal důkladněji věnovat sociologickému výzkumu a publikoval v Naší době studie Sociální postavení dětí v severočeském revíru a Děti v severočeském revíru, zabývající se sociálním pozadím výchovných problémů hornických dětí. V roce 1903 byl obviněn z pobuřování a podroben disciplinárnímu řízení. Později, s výjimkou válečných a těsně poválečných let, učil na pražských školách. V letech 1914 až 18 byl jako poddůstojník zdravotní služby asistentem rentgenologie v karlínské nemocnici, později ředitelem dětské ústřední útulny v Bartolomějské ulici a zástupcem okresního školního inspektora v Bratislavě. V roce 1937 utrpěl těžký úraz na lyžích s následkem těžkého nervového otřesu a oslepnutí na pravé oko a ze zdravotních důvodů byl poslán na dočasný a později trvalý odpočinek.

Eduard Štorch byl veřejně činný v mnoha pedagogických, historických, kulturních a turistických spolcích, velmi rozsáhlá byla jeho přednášková a publicistická činnost. Téměř všechen volný čas věnoval mimoškolním aktivitám dětí, které organizoval. Se svou archeologickou družinou uskutečnil stovky vlastivědných a výzkumných vycházek, pro děti z Prahy pořádal zimní lyžařské kurzy v Krkonoších a letní ozdravné pobyty v Dalmácii, učil je tábořit a žít v přírodě podle zásad skautingu. Věnoval se i projektu vyučování v přírodě, který prakticky realizoval vybudováním dětské farmy – školního zařízení se sportovišti v Praze na Libeňském ostrově. Přispíval do novin a časopisů jako byly Hořické noviny, Čas, Naše doba, Národní politika, Učitelské noviny (zde vycházel na pokračování jeho Nový dějepis), Pedagogické rozhledy, Obzor Prehistorický aj. Publikoval povídky se silným sociálním zabarvením, v Naší republice vyšla na pokračování povídka Věstonická Venuše – součást Lovců mamutů, v Malém čtenáři – vyšli na pokračování Lovci sobů a mamutů, redigoval časopis Slovenská vlastiveda. Na základě próz Eduarda Štorcha vznikl filmový triptych Trilogie o pravěku (Osada havranů, Na veliké řece, Volání rodu). Vydal prozaická díla Člověk diluviální, Příchod Slovanů do Čech, Praha v době kamenné, Minehava, Lovci mamutů, U veliké řeky, Osada havranů, Bronzový poklad, V šeru dávných věků, Junáckou stezkou, Zlomený meč a další, odehrávající se v různých obdobích historie Slovanů. Děj příběhů těchto knih je často spojen s autorovými vlastními archeologickými nálezy, jeho nositeli jsou zpravidla děti, jako vzory odvahy, obětavosti, přátelství k přírodě i lidem, vlastenectví a touhy po životě ve svobodě. Eduard Štorch je autorem i řady odborných historických prací, usiloval o reformu výuky dějepisu ve školách, tak aby byl zohledněn sociologický a vývojový aspekt a všestranně zobrazen vývoj velkých sociálních útvarů, národů a lidstva vůbec.

Eduard Štorch zemřel 25. 6. 1956 v Praze.

 

Komentáře