Dnes uplyne 15 let od úmrtí cestovatele Jiřího Hanzelky | Deník KNIHY

Dnes uplyne 15 let od úmrtí cestovatele Jiřího Hanzelky

Jiří Hanzelka – cestovatel a autor cestopisů, se narodil 24. 12. 1920 ve Štramberku. Otec byl dělníkem a řidičem. Hanzelka v Praze absolvoval obchodní akademii (mat. 1938) a začal studovat na Vysoké škole obchodní. Po uzavření českých vysokých škol přešel na Vyšší zemědělskou školu družstevní (mat. 1941); v posledním školním roce (1940–41) byl pracovně nasazen jako zemědělský dělník ve Zhoři u Plané nad Lužnicí. V letech 1942–45 pracoval jako úředník Kooperativy Praha. Vysokou školu dokončil a titul Ing. získal v roce 1946. Do roku 1968 byl ve svobodném povolání. Už během války se začal s Miroslavem Zikmundem připravovat na zahraniční cesty. V letech 1947–50 společně podnikli studijní cestu do Afriky a Latinské Ameriky, v letech 1959–64 (s dvěma spolupracovníky) do Asie a Oceánie. V letech 1968–69 byl Hanzelka obchodním atašé čs. velvyslanectví ve Stockholmu. V letech 1978–82 dělníkem v podniku Sady, lesy, zahradnictví v Praze. Od roku 1990 poradce na Předsednictvu vlády ČR. V roce 1991 odešel do důchodu.

Cestopisné reportáže a komentáře Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda byly publikovány v asi 700 nejrůznějších českých i zahraničních novinách a časopisech; pravidelně je vysílal Čs. rozhlas (přibližně 1200 pořadů). Společně natočili čtyři celovečerní filmy: Afrika 1. Z Maroka na Kilimandžáro (1953), Afrika 2. Od rovníku ke Stolové hoře (1953), Z Argentiny do Mexika (1954), Je-li kde na světě ráj… (1962) a přibližně 150 krátkých a středometrážních filmů, určených převážně pro Čs. televizi. V samizdatové edici Petlice vyšla práce Cejlon, ráj bez andělů 1, 2 (1975) a Zvláštní zpráva č. 4 (1989). – Vybrané kapitoly a fotografie z knihy Afrika snů a skutečnosti využil cestovatel Hynek Adámek v knize Živá Afrika (1996); konfrontací se zkušenostmi z vlastní cesty do Afriky ilustruje proměnu afrického kontinentu a mentality jeho obyvatel s odstupem padesáti let. – V roce 1993 získali Jiří Hanzelka s Miroslavem Zikmundem za své celoživotní dílo Cenu E. E. Kische, udělovanou za díla v oboru literatury faktu, v roce 1996 výroční cenu nadace Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských a v roce 1999 státní Medaili Za zásluhy II. stupně. – Česká televize vysílala třináctidílný cyklus Svět očima Hanzelky a Zikmunda (1999–2000, r. Václav Filip). – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně otevřelo v roce 2007 u příležitosti 60. výročí startu jejich první expedice stálou expozici nazvanou S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. – Šifry: H + Z, Z + H (společné šifry s Miroslavem Zikmundem).

Všechna díla Jiřího Hanzelky byla vytvořena v neoddělitelné spolupráci s Miroslavem Zikmundem. Jejich cestopisné reportáže podrobně a s hlubokou znalostí seznamují čtenáře s mimoevropskými zeměmi, jež autoři navštívili. Jsou psány informativně obsažným stylem, v němž nad tendencí k beletrizaci převažuje reportérská vtipnost a pohotovost. Základním rysem těchto cestopisů je koncepčnost, podložená usilovnou předchozí přípravou a znalostí daného regionu. Komplexnost pohledu prohlubovala reportérský záběr a dávala mu mnohdy charakter obecně platného poselství o stavu soudobého lidstva. Díky svým obsáhlým znalostem byli autoři také ministerstvem zahraničí žádáni o sestavení tzv. zvláštních zpráv-studií, ve kterých podrobně analyzovali politicko-ekonomickou situaci v různých geopolitických oblastech (v Západním Irianu, v Indonésii a Japonsku). Jako jediná byla posléze publikována tajná zpráva napsaná v roce 1965 o SSSR (Zvláštní zpráva č. 4).

Cestopisy (vše s M. Zikmundem): Afrika snů a skutečnosti (3 sv., 1952); S československou vlajkou na Kilimandžáro (dvě Rp z cesty po Africe, pro ml., vyňato z Afriky snů a skutečnosti, 1954); Přemožení pouště (dvě Rp z cesty po Africe, pro ml., vyňato z Afriky snů a skutečnosti, 1954); Afrika kolem Tatry (pro ml., vybr. kap. z 3. sv. Afriky snů a skutečnosti, 1956); Tam za řekou je Argentina (1956); Přes Kordillery (1957); Velké vody Iguazú (pro ml., vyňato z Tam za řekou je Argentina, 1957); Za lovci lebek (1958); Mezi dvěma oceány (1959); Obrácený půlměsíc (1961); Tisíc a dvě noci (1967); Světadíl pod Himalájem (1969); Cejlon, ráj bez andělů (1991); Past na rovníku – Tajemná Indonésie 1 (2008, též s R. Švaříčkem).

Jiří Hanzelka zemřel 15. 2. 2003 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře