Dnes uplyne 175 let od narození spisovatele Antala Staška | Deník KNIHY

Dnes uplyne 175 let od narození spisovatele Antala Staška

Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, se narodil 22. 7. 1843 ve Stanovém u Vysokého nad Jizerou. Jako nejstarší syn ze selské, písmácké rodiny studoval na gymnáziu v Jičíně a v Krakově. Poté studoval práva v Praze, přitom učil na českém dívčím ústavu český jazyk a dějiny a pracoval krátce v redakci Štulcova večerníku Pozor a Národních listů. I univerzitu dokončil v Krakově. Zaměstnán byl pak v advokátní kanceláři v Kolíně, v Praze u Josefa Friče a v Roudnici. V letech 1874 – 75 působil v Petrohradě jako vychovatel. Třicet čtyři let působil jako advokát v Semilech. Roku 1889 se stal za staročeskou stranu zemským poslancem. Roku 1913 se přestěhoval do Prahy, do Krče. Bydlel společně se synem I. Olbrachtem a s H. Malířovou a pilně se věnoval literární práci.

Staškova literární tvorba se rozvíjela téměř sedmdesát let. Začal poezií, lyrikou a zejména epikou psanou patetickým a popisným veršem. Staškův pozorovatelský smysl, schopnost rozvíjet členitý děj i psychologicky charakterizovat postavu, lidská moudrost odstiňující bez sentimentality a moralizování, s humorem nebo s ironií každý detail vyprávění se však nejlépe uplatnily v próze. Jeho povídky a hlavně romány jsou většinou spjaty s rodným podkrkonošským krajem. Podal umělecký obraz spletité situace na venkově, s porozuměním charakterizoval prosté postavy a vyjadřoval jejich tápavé hledání lidského štěstí a spravedlnosti (Blouznivci našich hor). Na osudech továrních dělníků sledoval sociální i národnostní problematiku kraje a bohatým dějem představoval bouřlivý život všech společenských vrstev (V temných vírech, Na rozhraní). Ztělesňoval nejraději postavy rozeklané a svírané malicherností maloměšťáckého okolí, živelné bouřliváky, snílky a odbojníky (O ševci Matoušovi a jeho přátelích).

Antal Stašek zemřel 9. 10. 1931 v Praze.

Komentáře