Dnes uplyne 185 let od narození spisovatele Gustava Pflegera Moravského | Deník KNIHY

Dnes uplyne 185 let od narození spisovatele Gustava Pflegera Moravského

Gustav Pfleger Moravský – moravský prozaik, básník a dramatik, se narodil 27. 7. 1833 v Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem. Jeho otec Matyáš Pfleger tu sloužil jako hraběcí nadlesní. V Karasíně začal malý Gustav chodit do školy. Dětství trávil na různých místech Moravy, v Bystřici nad Perštýnem, Kojetíně a ve dvoře „Na Skalách“ u Lhoty. Navštěvoval školu ve Vitochově, Bystřici, Rozsochách i ve Lhotě. Otec mu však záhy zemřel (1843) a matka odešla s celou rodinou do Prahy. V Praze Gustav chodil zprvu do německé školy u karmelitánů na Malé Straně, pak na německé malostranské gymnázium v dnešní Hellichově ulici, roku 1851 přešel na české Akademické gymnázium, která sídlilo ve Štěpánské ulici. Zde působil jako profesor český vlastenec Václav Kliment Klicpera a Gustavovým spolužákem byl Jan Neruda. Gustav Pfleger byl však slabý a často nemocný, a tak studium nedokončil a začal pracovat roku 1854 v České spořitelně jako úředník. Poklidný život úředníka jej však neuspokojoval, a tak v roce 1856 podnikl cestu do severního Německa, navštívil Drážďany, Berlín a Hamburk, a roku 1858 ještě Pruské Slezsko a Sasko. Po nějakou dobu pracoval jako dramaturg a později se stal se novinářem. Zabýval se též překládáním poezie z francouzštiny a v roce 1853 mu v časopisu Krasořečník vyšel překlad básně Victora Huga. V 50. letech 19. století byly potlačovány všechny projevy české kultury i veřejného života. Pfleger v té době, roku 1857, zveřejnil svoji sbírku prvních veršů „Dumky“ v jediném českém beletristickém časopisu té doby, v Lumíru. Sbírka nezaznamenala žádný zvláštní úspěch ani u čtenářů, ani u kritiky. V roce 1861 vyšla druhá sbírka jeho poezie „Cypřiše“ již pod přijatým jménem Moravský. Verše z této sbírky zhudebnil Antonín Dvořák a vytvořil tak písňový cyklus stejného jména. Tento cyklus pak ovlivnil další Dvořákovu tvorbu. Zhudebněno bylo celkem 18 básní. Téhož roku mu vyšel i veršovaný román „Pan Vyšinský“, který vznikl pod vlivem ruských básníků – Puškina a Lermontova. V románu Pfleger zobrazil stav české mladé generace, její bezradnost, a vyzval ji k práci pro národ.
Také ho zajímalo české divadlo. Po otevření Novoměstského divadla se v roce 1861 stal na krátký čas jeho dramaturgem. Pro něj napsal i veselohry „Telegram“, „Ona mne miluje“ a „Kapitola I., II. a III.“ Zajímal se o francouzskou poezii a literaturu té doby, překládal a psal divadelní kritiky do německého časopisu Politik a do českého Národního pokroku, kde se stal redaktorem. Prozatímní divadlo uvedlo jeho truchlohru „Svatopluk, zhoubce Vršovců“ z roku 1861, která se ale nedochovala. Ve stejném roce napsal ještě další hry – „Boleslav Ryšavý“ a „Poslední Rožmberk“ – tato hra se zachovala přepracována jako „Della Rosa“. Podle Rukopisu královodvorského napsal libreto ke zpěvohře „Záboj, zpěvohra o třech jednáních“, ale nenašel se nikdo, kdo by dílo zhudebnil.
V roce 1863 vydal Pfleger významný román „Ztracený život“. Tento román se odehrává roku 1848 a následující roky po potlačení povstání a líčí osudy revolucionáře Josefa Václava Friče, který skončil nakonec v žaláři a později v emigraci a jeho národ ho nakonec nepochopil. V roce 1864 vydal Pfleger román „Z malého světa“. Tento román byl prvním románem z dělnického prostředí v české literatuře. Děj se odehrává mezi smíchovskými textilními dělníky, ukazuje na konflikty sociální, ale i národnostní. Ukazuje též na vztahy šlechty a nové podnikatelské buržoazie. Líčí první dělnickou vzpouru roku 1844. Další román z roku 1873 „Paní fabrikantová“ je zasazen do prostředí lázní Sedmihorky, které autor dobře znal, neboť se tu léčil. Hlavní postava – manželka továrníka, která vyšla z dělnického prostředí, se zamiluje do šlechtice a k uhájení cti své rodiny spáchá sebevraždu utopením. Z dalších literárních děl se dochovaly jen jejich názvy: „Před březnem“, „Starý dům“, „Švýcarský hotel“. Poslední autorovo nedokončené dílo je alegoricko-vlastenecká báseň „Královna noci“ z roku 1875.

Zemřel na tuberkulózu 20. září 1875 a byl pohřben na Malostranském hřbitově v Praze. Gustav Pfleger Moravský bývá uváděn obvykle společně s Májovci, ale s jejich programem se nikdy zcela neztotožnil a nebyl členem skupiny Máj. I když Pflegerovo dílo působí na dnešního čtenáře silně naivně, jeho zásluhou je poznání, že jako první autor si začal všímat nových problémů sociálních a revolučních, popsal prostředí dělníků a nově vznikající buržoasie. Román „Z malého světa“ je průkopnickým prvním románem u nás, který zobrazuje dělnické prostředí. Na jeho rodném domu v Karasíně byla k výročí jeho nedožitých padesátin 1883 odhalena pamětní deska, ta však byla poškozena požárem, který zničil i jeho rodný dům, a dnes je umístěna na staré karasínské myslivně. Jeho památku připomínají i názvy ulic v Ostravě a Brně.

Dílo: 
Básnické sbírky – Dumky (1857) – sbírka básní – sentimentální motivy nenaplněné lásky a žalu, Cypřiše (1862) – sbírka básní – sentimentální motivy nenaplněné lásky a žalu, Královna noci (1867) – báseň, Boj života: Při krbu – básně

Romány: Dvojí věno: obraz ze života (1857) – román, Pan Vyšínský (1859) – veršovaný román podle vzoru Puškina a Lermontova – zachycuje ironicky prostředí vyšších spol.vrstev, ovlivněn ruskou literaturou – zbytečný člověk, Dva umělci (1858) – román, Ztracený život (1862) – román – zachycuje ovzduší bachovského absolutismu a projevy revolučního vření mezi mládeží, Z malého světa (1864) – Pflegerův nejvýznamnější román – popisuje život ve 40.letech 19.stol. – obraz života pražských dělníků, sociální i národnostní konflikty – rozbíjení strojů 1844, dělnické bouře, romantické motivy, úsilí o realismus, Paní fabrikantová (1867) – Pflegerův psychologicky nejpropracovanější román vypráví o tragickém osudu ženy, která zachraňuje čest sebevraždou

Drama: Poslední Rožmberk (1861) – historická hra, Boleslav Ryšavý (1861) – historická hra o 5 jednáních, – divadelní hra, Záboj ( 1861) – zpěvohra o 3.jednáních – libreto, Telegram (1866) – veselohra, komedie, Kapitola I. II. III. (1866) – veselohra, Ona mě miluje (1869) – veselohra

Ostatní literatura: U Plzně r. 1618 – historická novela, Alex – novela, Gustav Pfléger Moravský: životopisné zápisky básníkovy – autobiografické vzpomínky, La grandmere (1853) překlad básně Victora Huga

Zpracováno podle: http://cs.wikipedia.org

Komentáře