Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Zdeňka Kalisty | Deník KNIHY

Dnes uplyne 35 let od úmrtí spisovatele Zdeňka Kalisty

 

Zdeněk Kalista byl po první světové válce jedním z prvních informátorů o soudobé francouzské poezii, kterou též překládal, postupně však v jeho překladech převážila literatura italská. Narodil se v 22. 7. 1900 v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou). Obecnou školu vychodil v rodišti. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi studoval jako žák J. Bidla a J. Pekaře historii (a do pátého semestru také zeměpis) na FF UK. Vykonal řadu cest do evropských zemí, od roku 1928 s vědeckým zaměřením. V letech 1924-39 a znovu od roku 1945 působil na FF UK, zprvu jako asistent historického semináře, od roku 1932 jako docent. Během války a od roku 1948 žil jako spisovatel z povolání. 1951 byl z politických důvodů zatčen a odsouzen na patnáct let. Po propuštění 1960 odešel do penze a psal hlavně lektorské posudky a věnoval se překladatelství. 1968-69 přednášel jako mimořádný profesor na FF UK. Byl funkcionářem mnoha kulturních spolků (místopředsedou Literární skupiny, členem výboru a později předsedou Kruhu českých spisovatelů, funkcionářem Umělecké besedy aj.)

Debutoval roku 1918 verši v časopise Jizeran. Přispíval do řady periodik. V samizdatové České edici vyšly 1987 práce Veliká noc, Svědectví o Františku Křelinovi a Vzpomínání na Jana Zahradníčka. Ve vězení napsaná kniha esejů Listy synu Alšovi o umění nebyla distribuována.

Pokora a křesťanské motivy básnické prvotiny Ráj srdce přecházejí i do pozdější křehké intimní lyriky. Vliv dobového exotismu v ní spojil s vlastními dojmy z cest, z nichž vytěžil také eseje Italský skicář. Ačkoliv veškerou jeho poezii charakterizuje generační důraz na jevovou realitu, ve sbírkách Smuteční kytice a Dvojzpěv se odklonil od tehdejších modernistických výbojů ke klasicistně vybroušenému postižení základních lidských vztahů a nálad. V posledních letech svého života, kdy poloslepý nemohl už odborně pracovat, se vrátil k veršům sbírkou Veliká noc, v níž výhledy do světlé minulosti jen podtrhují tragiku básníkovy opuštěnosti.

Obraz mladého literárního dění v prvních poválečných letech podávají vzpomínky Kamarád Wolker. Jejich metodu prohloubily medailony Tváře ve stínu, věnované spisovatelům vlastní i starší generace. Literární kritice, pečlivé a uměřené v hodnotících soudech, zabývající se především poezií, se věnoval soustavně v 30. letech v Lumíru. Už tehdy se však jeho hlavní zájem přenesl na studia historická, v nichž patřil ke škole J. Pekaře. Od první knižní publikace se soustředil zvláště na období české protireformace a v jeho rámci na studium baroka. Chápal je jako styl, který pronikal nejen duchovními projevy doby, ale také kulturní a životní praxí. Literárním dokladům takto široce pojatého stylu věnoval především výbor České baroko s obsáhlým úvodem a poznámkami, výtvarnému baroku a jeho navázání na gotiku pak práci Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Jako editor připravil mj. výbory poezie písmáků a selských her, obojí opět z období baroka.

Zdeněk Kalista zemřel 17. 6. 1982 v Praze.

Zpracováno podle: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Brána 1995

Komentáře