Dnes uplyne 95 let od narození spisovatelky Aleny Santarové | Deník KNIHY

Dnes uplyne 95 let od narození spisovatelky Aleny Santarové

Alena Santarová – prozaička, autorka knih pro děti, se narodila 8. 4. 1923 v Praze. Dcera prozaika a dramatika Vladislava Vančury (1891–1942); pod rodným jménem Vančurová publikovala své rané práce. Poprvé byla krátce provdána za filmového režiséra Bořivoje Zemana (1912–1991), druhý manžel, architekt Jindřich Santar (* 1923), působil ve výstavnictví (mj. autor scénáře pro Čs. pavilon na EXPO 1958). – Obecnou školu Santarová navštěvovala ve Zbraslavi, gymnázium v Praze (maturita 1942); aby unikla totálnímu nasazení, byla po otcově popravě zaměstnána (díky Jindřichu Plachtovi a Jindřichu Honzlovi) jako herečka. V září 1945 získala stipendium ministerstva školství a na pozvání malíře Josefa Šímy odjela do Paříže, kde absolvovala dva semestry Vysoké filmové školy. Po návratu byla zaměstnána v Československém státním filmu; v roce 1948 s Bořivojem Zemanem na pozvání Polského státního filmu pobývala v Polsku. Od roku 1949 působila jako redaktorka, nejprve v zahraničním oddělení ministerstva informací, 1950 v Rudém právu a v Květech a v letech 1951–52 v literární redakci Československého rozhlasu, s nímž externě spolupracovala i v době, kdy se věnovala mateřským povinnostem. V letech 1963–65 byla redaktorkou nakladatelství Československý spisovatel, v letech 1966–67 redaktorkou nakladatelství Albatros.

Publikovala příležitostně, především v periodikách, v nichž pracovně působila.

Alena Santarová debutovala reportáží v knize Modrý zápisník, vydané u příležitosti konání 2. světového kongresu obránců míru ve Varšavě, v níž zachytila obnovu poválečného Polska a atmosféru budovatelského optimismu. K dobově frekventovanému tématu pracovního hrdinství přispěla beletrizovanými medailony, přibližujícími životní osudy a pracovní úspěchy předních československých úderníků (Deset z první řady). Od konce 50. let se věnovala próze pro děti a mládež, v níž mohla uplatnit svou pozorovatelskou pohotovost a schopnost práce s různými stylovými rovinami jazyka. V prázdninovém příběhu Káťa, Katrin, Katynka tvořivě navázala na tehdy opomíjený žánrový typ tzv. dívčí četby. Titulní postava zde prostřednictvím dochovaných deníkových záznamů poznává dospívání své babičky a její dávné úsilí o emancipaci v oblasti vzdělání i v osobním životě: konfrontací s minulostí tak postupně oceňuje zázemí rodiny a nachází cestu ke svým vrstevníkům. Záměr poznávací a umělecký spojila Santarová ve fabulovaném průvodci Prahou Známá neznámá, dětskou představivost rozvinula v pohádce pro mladší děti Slon v domácnosti. Smysl pro konstruování napínavého děje se výrazně uplatnila jak detektivní próze pro děti (Od úterka do soboty) i pro dospělé, kterou oživila detailní znalostí reálií z prostředí uměleckých galerií (Program na neděli).

Alena Santarová zemřela 15. 5. 1967 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

 

Komentáře