Značka Dior | Deník KNIHY

Značka Dior

Nedávno vydalo nakladatelství Mladá fronta knihu Tajná válka Coco Chanel od Hal Vauhana. Tudíž se jaksi nyní hodí uvést jejího obchodního následníka v branži – Christiana Diora. Ten se ovšem dal na cestu veskrze jinou: po druhé světové válce vytvářela jeho firma šaty „new look“.

Snažil se jimi – samozřejmě úsilím mnoha zaměstnanců – uplatnit je v celém světě.

V knížce Suzanne Lulingové nazvané Má léta u Diora bylo heslo: Dior musí být známý.

Autorka byla zaměstnaná v jeho firmě (mimochodem – znali se spolu od dětství) jako „vedoucí tiskového oddělení.“ Vypráví, jak pracovala: musela se oblékat pětkrát denně, její každodenní život se prolínal se soukromým. Byla mladá, Dior rovněž.

Přišel se zásadní proměnou: navracel se k dlouhým šatům, k ženskosti, ke všemu, o co ženy připravila válka. (str. 80)

Viděl módu, předvídal, co se ženám bude líbit… Byl to opravdový umělec. Volil nejkrásnější látky, nejlepší suroviny. Přehlídka 12. února 1947 dopadla mimořádně přijatá. Vyhrál. Jeho modely zvítězily.

A ještě něco zavedl, co nikdo zatím nedělal. Kolekce se vydávala na cesty. První byla do Benátek. Po nich Londýn, Athény, Jižní Afrika v roce 1955, Stockholm, Madrid, Barcelona, Japonsko…

Bohužel v roce 1957 Dior zemřel.

Nicméně salon žil, štafetu převzal jeho malý syn. To už se vydali do Moskvy. Náhodou jsem tuto přehlídku zastihla – tenkrát v červnu 1959. Přátelé mi věnovali vstupenku jako nejlepší dárek.

Tím však Suzanne končí.

Počátkem roku 1961 odchází Yves Saint Laurent z módního domu, Lulingová to činí na jaře roku 1962. Umírá 24. března 1988 ve věku 80 let.

Irena Zítková.

Komentáře