Nick Bostrom, rodným jménem Niklas Boström (* 10. březen 1973) je švédský filozof a futurolog, profesor na Oxfordské univerzitě. Proslul především svými pracemi o hrozbě konce světa, antropickém principu, transhumanismu, kryonice, klonování, umělé inteligenci, simulování reality apod. Zajímá ho především role vědy a technologie v dnešním světě, etické otázky s tím spjaté, a to, jak technika promění svět v nejbližší době. Časopis Foreign Policy ho roku 2009 zařadil mezi 100 nejvlivnějších intelektuálů světa.

Umělá inteligence: ‚Jsme jako děti hrající si s bombou‘

Jakou máme šanci obstát vůči umělé inteligenci? Nehrozí, že se stane pro nás nebezpečná? 

Stroje nás existenčně ohrozí s pravděpodobností deset procent. Takže šance máme veliké. 

Pane Bostrome, jste profesor filozofie na Oxfordu. Je tam počítač je chytřejší než vy? 

No. Ale i tam počítače překonávají lidi jen ve specializovaných oblastech – jako jsou třeba šachy nebo go.

Kdy umělá inteligence dožene svého „stvořitele?“

Pravděpodobně, až dosáhne úrovně inteligence většiny lidí. Ale vytvořit takový stroj je velmi obtížné. Kdy se to podaří, se neví. Odborníci odhadují, že umělá inteligence nikdy neovládne všechny lidské profese. V roce 2040 by to mohlo být tak padesát procent. Ale může se to stát dřív – nebo mnohem později.

Jak se dá popsat umělá inteligence? 

Vizualizace jsou zavádějící. Není to o tvaru, barvě a velikosti, ale o schopností zpracovávat informace o systému, nebo o plánech, jak velmi efektivně dosáhnout stanovených cílů.

Sci-fi filmy, jako je „Terminátor“, „2001: Vesmírná odysea“ a další popisují širokou škálu budoucích scénářů s umělou inteligencí. Která vize je podle vás nejpravděpodobnější?

Je dost obtížné vytvořit přesný pohled na budoucnost. Navíc příběhy, které vycházejí z maxima možného, neumožňují získat zrovna tu nejlepší představu o příštím vývoji. Bylo by opravdu skvělé, kdybychom mohli pozvednout úroveň naší moudrosti a rozumu, a také najít lepší způsoby, jak koordinovat a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Pak by naše šance byly mnohem větší. Hodně problémů vzniká z toho, že ve světě existuje mnoho zemí, které v plné šíři oživují závody ve zbrojení. Mnoho problémů vzniká také jen z omezené předvídavosti, omezené schopností konstruktivně přemýšlet o tématech, jako je syntetická biologie, nanotechnologie a mnoho dalších. Musíte se především starat o to, jak dát věci do pořádku. Je to docela těžké. Ale jestli se budete zabývat spoustou jiných věcí, než je hledání pravdy, a budete se řídit jen politickými pohnutkami nebo vám půjde jen o vlastní prezentaci či se budete honit za penězi, pak hledání pravdy a úsilí o dosažení pokroku zůstane někde v pozadí a zapomenuté. Takže lepší spolupráce a moudrost jsou dva hlavní zdroje, které by velmi zlepšily naše vyhlídky na dobrou budoucnost.
(Ze zahraničních pramenů)