Jenny Blackhurst vyrostla ve Shropshiru, kde také dodnes žije s manželem a dětmi. Během dětství a dospívání strávila hodiny čtením kriminálních románů a nekonečnými diskuzemi nad nimi. Snila o tom, že se stane  spisovatelkou a bylo tedy jedině přirozené, že jednou sama nějaký krimiromán také napíše. Dodnes je vášnivou čtenářkou a nejčastěji ji najdete právě s hlavou zanořenou mezi stránky. Předtím, než se stala autorkou, studovala psychologii a pracovala pro Hasičskou a záchrannou službu ve Shropshire jako správce systémů požární bezpečnosti.

Snažím se zdůrazňovat pocity ztráty...

Ellie je jen jedenáct let. Žije v pěstounské péči poté, co ztratila celou rodinu při požáru jejich domu. Ellie si prožívá kruté období. Její vrstevníci ji šikanují a chování dospělých je také občas hrozné. Vaše kniha Podivná holka představuje až neuvěřitelný pohled na lidskou psychiku. Jak vznikla myšlenka na knihu?

Chtěla jsem psát o dobrém a zlém a o tom, jak něčí názory může ovlivnit masová hysterie. Chtěla jsem  prozkoumat, jak rozumní lidé mohou uvěřit nepřiměřenému obviňování. Došla jsem k závěru, že mnozí lidé, kterým je vsugerovávána vina za to, že způsobili traumatické události, jsou tlačeni k tomu, aby uvěřili ve svou vinu, i když třeba nic nespáchali. 

Jaké je vaše vzdělání?

Vystudovala jsem psychologii a získala titul bakalářky. Později jsem se zaměřila na psychologii práce a odtud to byl už jen krůček z mému hlavnímu zájmu, což je psychologie chování. 

Jak vznikl název knihy?

Ačkoli se kniha nazývá The Foster Child (česky Podivná holka), je popis života Ellie v pěstounské péči jen malou částí příběhu. Hlavně se snažím zdůrazňovat pocity ztráty. Kniha je tak místy až zlověstná.

Kde se vzal onen zlověstný úhel? Myslíte si, že současný systém péče o děti je pro ně škodlivý?

Zlověstný úhel příběhu rostl organicky. Vždy šlo o temnou stránku lidské přirozenosti, ale doufám, že to bude mít opačný účinek, než ten, který popisuji. Každý, kdo si zasloužil pěstounskou péči, jak ji popisuji v této knize, nebyl ve skutečnosti darebák. Každá osoba vede své boje a má vlastní důvody chovat se tak, jak se chová. O systému sociální péče jako o celku to vypovídá mnohem méně, než o našich malých rozhodnutích a o tom, jak tím ovlivňujeme ostatní.

Proč jste se rozhodla napsat o dítěti v pěstounské péči?

Myslím, že problémy Ellie s nástupem do nového města umocnila rodinná tragédie, kterou prožila. Trpí pocitem, že je úplně sama, takže pěstounská péče je pro příběh životně důležitá.

Máte nějaké zkušenosti se systémem péče o opuštěné děti?

Já osobně ne. Ale mám blízké lidi, kteří takovou zkušenost mají. Sirotci, ti v pěstounské péči nebo v dětských domovech, často trpí přílišným stereotypem, nedostatkem emocí…

Uvědomovala jste si existenci takových pocitů a jak jste se s tím vyrovnala při vytváření románových postav?

Nejvíc jsem si to uvědomovala, když jsem přemýšlela o charakteru Imogen, která je odhodlána Ellie pomoci takové stereotypy překonat. Imogen není profesionál, ale všechno, co dělá (alespoň na začátku knihy), je proto, že vnímá nedostatky systému, který nemusí být vždy pro každé dítě ideální. Čtenáři mi často říkají, že by chtěli Ellie obejmout, takže si myslím, že se mi podařilo dát jí sympatický charakter.

Komu byste knihu doporučila?

Především poradcům, terapeutům, učitelům, sociálním pracovníkům. V podstatě všem, kteří profesionálně pracují s dětmi a mladými lidmi. Obsah a témata knihy inspirují k úvahám a diskusi, „co bych měl v této situaci udělat?“ Podivná holka je jak čtením pro volný čas, tak i užitečná pro zamyšlení se nad tím, co všechno dětem dlužíme. Kniha ovšem vyznívá jako thriller a určitě není čtením před spaním.

Změnila byste něco na knize?

Pokud bych mohla udělat jednu změnu, nazvala bych ji „Školní poradce“ „Dítě psycholog“, Od počátku by se tak zaměřovala spíše na dospělého v příběhu, než na dítě v pěstounské péči. 

Pokud byste mohla čtenářům doporučit jednu knihu, která by to byla?

Marnie Riches je autorkou nádherné série kriminálních románů Born Bad a The Cover Up, které se dočkaly mimořádného přijetí u čtenářů i kritiků. Tak tedy některou z jejích knih. Ale všechny jsou vynikající.
(Ze zahraničních pramenů)