Katalog nových knih

Knihy v katalogu jsou seřazeny sestupně podle data jejich vydání.

Reklama

[bc_random_banner category=default slider=no autoplay=true delay=3000 loop=false dots=false]

Elsberg Marc

MARC ELSBERG se narodil v roce 1967 ve Vídni a vyrůstal v Badenu (Dolní Rakousko). Střední školu ukončil maturitou v roce 1985. V studiu pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve Vídni oborem průmyslový design. Pracoval jako strategický konzultant a kreativní ředitel v reklamním průmyslu pro několik agentur ve Vídni a Hamburku. Za své projekty obdržel cenu Creative Clubu Austria. Souběžně začal psát sloupek pro deník Der Standard. 

Do širokého povědomí čtenářů se dostal thrillerem Blackout: Zítra bude pozdě, ve kterém rozvíjí drama celoevropského kolapsu energetických sítí se všemi jeho důsledky. Po Blackoutu prozatím následovaly další dva neméně úspěšné thrillery: Zero (2014, připravuje Omega) a Helix (2016).

Jaká nebezpečí hrozí moderní společnosti

Náš každodenní život je stále více náchylný k poruchám. Marc Elsberg, autor bestselleru BLACKAOUT, mluví o naší závislosti na elektřině a dalších nebezpečích pro moderní společnost.

Řekněte nám nejprve něco o sobě...

Jsem z Vídně a pracuji jako strategický konzultant a kreativní ředitel v reklamní společnosti. Zabývám se i komunikací na finančních trzích. Když jsem začal pracovat na Blackoutu, fascinovala mě šíře propojení  současného světa a jeho infrastruktury. Na bezchybných dodávkách energií závisí úplně všechno. Přemýšlel jsem,
jak o tom napsat. Rozhodl jsem se pro scénář, co se stane, pokud dojde v celé Evropě k výpadku rozvodné soustavy. 

Vy jste něco podobného, třeba v menším rozsahu, zažil?

Naštěstí ne.

Ve svém románu popisujete hororový scénář, hackeři napadnou evropskou rozvodnou síť a má to katastrofální následky včetně kolapsu jaderné elektrárny. Je takový scénář reálný?

V případě dlouhodobé závažné poruchy by se skutečnost mohla podobat tomu, co popisuji v Blackoutu. Potvrzují to i studie mnoha odborníků. Jednou z nich se zabýval v roce 2011 i německý Bundestag. Zajímavé jsou také výsledky švýcarského bezpečnostního cvičení z roku 2014. Simulovalo jen dvoudenní výpadek proudu a ukázalo se, že mnoho systémů v naší úzce propojené společnosti pracuje pouze za předpokladu úplného stoprocentního napájení. Při snížené dodávce přestává být průmysl a spousta dalších odvětví funkční. Nedostatek energie v systému je ovšem stejně špatný jako úplné selhání. 

Podle průzkumu víc než tři třetiny Němců věří, že se mohou vypořádat až s dvoutýdenním výpadkem  elektrické energie. Mýlí se?

Úplně. Dodávka vody se zhroutí okamžitě ve většině oblastí. Potravu má průměrná německá domácnost na čtyři dny. Nepomohou ani plné mrazáky, protože ty přestanou také fungovat. Zásobování supermarketů  zkolabuje během jednoho dne. Přestanou fungovat bankomaty, telefon, rozhlas, televize nebo internet. Lidé by
zůstali bez informací i bez pomoci... 

Myslíte si, že existuje spolehlivá obrana vůči hackerským útokům teroristů?

Když jsem začal psát v roce 2008, byla taková hrozba fantazií. Poté útok počítačových virů Stuxnet na jaderné elektrárny v Íránu ukázal, že nebezpečí je velmi reálné. V současné době se v elektrárnách používá několik generací softwaru, který by je měl chránit.
Ale hrozba trvá...
(Ze zahraničních pramenů)

 

VYDANÉ TITULY

Reklama

[bc_random_banner category=550 slider=no autoplay=true delay=3000 loop=false dots=false]