Max Brooks se narodil 22. 5. 1972 v New Yorku. Je synem herečky Anny Bancroftové a režiséra, producenta, spisovatele a herce Mela Brookse. Navštěvoval Crossroads School v Santa Monice v Kalifornii, dále studoval na Pitzer College v Claremont v Kalifornii, kde získal bakalářský titul. Strávil semestr na univerzitě na Panenských ostrovech. Vystudoval americkou univerzitu ve Washingtonu v roce 1994. Brooks je od roku 2003 ženatý, má jednoho syna, a žije v Kalifornii.

V knihách jako je Světová válka Z a Zombie Survival Guide nás Max Brooks už učil, jak přežít apokalypsu. Nyní v Minecraft: Ostrov, se dozvíme, jak přežít něco ještě většího: sám život.

Minecraft: Ostrov představuje první výpravu do světa literární fikce! Kdo by nás tam měl lépe doprovodit než Max Brooks! Je velkým fanouškem počítačové hry Minecraft. Brooksova kniha ji koncentruje do příběhu o přežití. Dá se říci, že hra navazuje už na tradici Robinsona Crusoa: trosečníka, který se ocitá na neznámém ostrově, učí se přizpůsobovat, překonávat obtíže a prosperovat! Brooks strávil stovky hodin, aby každá kapitola učila čtenáře nejen o Minecraft, ale o životě obecně. Je úžasně inspirativní.

Byl jste vždycky hráč?

Nebudu tvrdit, že jsem prožil roky svého života hraním videoher, ale zaujaly mě už jako osmiletého, když jsem dostal první počítač Apple II. Obdivuji především Sida Meiera a jeho civilizační hry. 

Dá se říci, že už u vás jde o lásku k metodickým historickým hrám, které se inspirují i globálními událostmi?

Jo jo. Hledám různé cesty k vyřešení problému – což je také důvod, proč jsem si zamiloval Minecraft. Přijímáte zde úkoly a je na vás, jak je zvládnete. Nutí vás to být kreativní, což se hodí i pro orientaci ve světě, v němž žijeme. Svět se mění tak rychle – třeba starý vzdělávací systém, který preferuje informace si jen zapamatovat, a už neučí, jak je využívat, předznamenává stagnaci. Obstojíte jen, jste-li jste dostatečně hbití, vynalézaví a flexibilní. 

Takže je to důraz na improvizaci, který u Minecraftu oceňujete?

Ano! Minecraft vás učí, jak přemýšlet, jak řešit problém vzhledem k vaší osobnosti a tím se blíží skutečnému životu. Svět nevlastníte, svět vám nepatří, ale můžete v něm – jako jednotlivec – žít svůj život jak chcete a řešit problémy podle svého.

Minecraft: Ostrov uvádí, že nebezpečí se dá překonat jen díky analýze, odkud přichází a spoustě tvrdé práce. Platí to i o vašem psaní?

Pro mě už to začalo v dětství. Vyrůstal jsem s dyslexií – dnes se tomu také říká „rozdíl v učení“. Ale za mě to bylo zdravotní postižení. Nemohl jsem se učit jako ostatní děti. Byl jsem problémovým žákem. Moje matka, bůh ji žehnej, se do značné míry vzdala své kariéry, aby mi pomáhala vyrovnat se s hadicapem, který mně ovlivnil i můj další život. Kdykoli se teď ocitnu před nějakým problémem, přemýšlím, jak ho vyřešit s ohledem na to, kdo jsem. Když přišla Minecraft, litoval jsem, že to nebylo dřív. Moc jsem ji potřeboval a měl jsem pocit, že na ni vlastně celou dobu čekám.

Myslíte si, že psaní knih pomohlo znásobit vaše šance na přežití? Jak byste si počínal kdybyste ztroskotal na ostrově nebo se setkal s hordou zombie?

Víte, že je to opravdu dobrá otázka. Osvojil jsem si několik dovedností. Jako zahradník bych dokázal vypěstovat tabák, cukrovou třtinu, bavlnu. Mohl bych vyrábět cukr. Umím si vyrobit i vlastní hnojivo, víte jak? Vezmu staré kuřecí kosti z mého kompostéru, rozemelu na kostní moučku a pohnojím zahradu, stejně jako v Minecraftu...
(Ze zahraničních pramenů)