John Gray, americký autor knih o lidských vztazích a osobním růstu, se narodil v Houstonu (Texas) roku 1951. Po střední škole nastoupil na vysokou školu svobodných umění University of St. Thomas a později na Texaskou Universitu, ale ani jednu z nich neukončil titulem. Gray žil devět let jako hinduistický mnich ve Švýcarsku a studoval s Maharishi Mahesh Yogi. Studium završil magisterským titulem od Maharishi European Research University. Později získal doktorát z psychologie na Columbia Pacific University.  Proslul především svým bestsellerem Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše, kterého bylo prodáno 8 miliónů výtisků po celém světě. Jeho knihy byly přeloženy do 37 jazyků.

Rozdíly musíme pochopit

Jak jste přišel na nápad použít Mars a Venuši k pochopení rozdílů mezi mužem a ženou?

Asi před dvaceti lety, když jsem pracoval jako manželský poradce, jsem zjistil, že jedním z největších problémů,
s nimiž se páry potýkaly, bylo překvapení, že každý je úplně jiný. V té době bylo politicky problematické upozorňovat na rozdíly mezi mužem a ženou. Když jsme však hledali rovnost mezi pohlavími, udělali jsme chybu v tom, že jsme si neuvědomili, že rovnost podmiňuje stejnost. Ale výzkumy i z té doby dokazovaly, že jsme jiní, že rozdíly mezi pohlavími jsou velmi významné. Ve své poradenské praxi, když jsem vysvětlil rozdíly mezi muži a ženami na příkladu Marsu a Venuše, se výsledky dostavily okamžitě. Mluvilo se o zázracích! Lidé, kteří byli na cestě k rozvodu, se nyní znovu šťastně oženili. Po pěti nebo šesti sezeních mě už nepotřebovali. Začal jsem o tom přednášet a psát a mnoho lidí to doslova milovalo.

Brali lidé vaši teorii bez výhrad?

Byla tu menšina, která se na mě zlobila a má doporučení bagatelizovala. Takoví lidé mě třeba nazývali sexistou, že prý tvrdím, aby ženy chodily doma bosé a byly permanentně těhotné, to že je jejich role. Já to ale nikdy neřekl a ani by mě to nenapadlo.

Přemýšlím o tom, kde jste se inspiroval: mužský obraz z Marsu a ženský obraz z Venuše, našel jste něco podobného v mytologii?

Je to mnohem jednodušší. Chtěl jsem svoji přednášku odlehčit a vzpomněl si na film o ET. Řekl jsem: „Představte
si svého manžela jako ET!“ Všechny ženy se začaly smát. „Je z Marsu!“ A smích už byl doslova hurónský. Pak už jsem humorně mluvil o našich rozdílech, a ono to fungovalo. Moje myšlenky zachránily miliony manželství a zvýšily respekt mezi muži a ženami. 

Jsou rozdíly mezi pohlavími tak důležité?

Na pochopení rozdílů mezi pohlavími závisí kvalita vztahu mezi mužem a ženou. Pokud je nepřijmete, máte při první příležitosti tendenci si myslet: „Ó, něco s tebou je špatně“. Mnoho žen si přemýšlelo: „On nechce mluvit o svých pocitech. Co je s ním?" A učinily podle nich jediný možný závěr: potřebuje terapeuta. Ale on si chtěl třeba jenom zahrát basketbal. Některé pocity žena u muže nepochopí, a stejné platí i obráceně. Chlapci se mohou mezi sebou poprat, a zůstanou dobrými přáteli, zatímco dívky se spolu znepřátelí navždy i kvůli malicherným důvodům. Souvisí to s tím, že obě pohlaví různě zpracovávají stres. A to je důležité pochopit, protože pak jsme schopni respektovat potřeby partnera. Například, žena říká: „Potřebuji, abys mě poslouchal.“ A muž neví, o čem to mluví. Myslí si, že poslouchá až dost, protože reaguje a předkládá své soudy a navrhuje řešení. Ale na to žena nečeká. Chce, aby partner mlčel a v tichosti ji vyslechl, dokud neskončí. Partneři by si vzájemně dali mnohem víc, kdyby se naučili si porozumět. Bez toho vytváříme jen větší a větší problémy.

Myslíte si, že máme víc společného, než rozdílného?
Ano, samozřejmě. Záleží jenom na tom, abychom rozdíly, které jsou nám dané, pozitivně chápali. Zlepší nám to i vzájemné vztahy.

(Ze zahraničních pramenů)