Juval Noach Harari se narodil v Haifě a vyrůstal v nedalekém městě Kirjat Ata. Střední vzdělání získal ve Vzdělávacím centru Leo Baecka v Haifě, které se hlásí k Světové unii progresivního judaismu. V letech 1993–1998 studoval historii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde získal bakalářský a magisterský titul za své práce o středověké logistice a zásobování. Jeho doktorát z roku 2002 na Jesus College Oxfordské univerzity pod vedením historika Stephena Gunna, věnovaný srovnání vzpomínek vojáků 15.–16. století se vzpomínkami vojáků století dvacátého (History and I. War and the Relations between History and Personal Identity in Renaissance Military Memoirs, c. 1450–1600, tj. Dějiny a já. Válka a vztahy mezi dějinami a osobní identitou v renesančních válečných memoárech (1450–1600) byl zároveň jeho první vědeckou publikací. Juval Noach Hariri žije v mošavu Mesilat Cijon poblíž Jeruzaléma.

Jak by se lidstvo mohlo stát zcela nepotřebným

Vaše kniha si představuje budoucnost, v níž lidé žijí v takovém optimalizovaném světě, stávají se zbytečnými a jejich životy ztrácejí veškerý smysl. Jak se vám líbí pít šálek kávy s takovou pochmurnou vizí, která se vám vkrádá do mysli?

V každé generaci žijí lidé pod nějakým temným mrakem. Jeden odchází a druhý nastupuje na jeho místo. Ano, umělá inteligence rozhodně změní společnost zásadním způsobem a přinese to určitá nebezpečí. Ale to není proroctví. Kdybych si myslel, že neexistuje nic, čím bychom tomu mohli čelit, tak by šlo jen o strašení lidí.

Představujete si situaci, že se vybraní lidé stanou nadlidskými, Homo deus. Co by bylo nadlidské dělat celý den?

Nemám žádnou představu. Pojem superhumánů využívá bioinženýrství a umělou inteligenci ke zlepšení lidských schopností. Ale k čemu to povede? Nebo co se stane, když využiji, řekněme, rozhraní mozku a počítače, abychom mohli spojit dva mozky dohromady, abych mohl mít přístup k vašim vzpomínkám a vrátit se k vašemu dětství, co to udělá s lidskou identitou? Nebo pohlavní identita – dnes můžu hrát dvoudimenzionální počítačovou hru jako žena. Co kdybychom to dokázali v trojrozměrné virtuální realitě, která zahrnuje nejen naše vize, ale celé naše tělo? Samotná myšlenka identity, pevný životní příběh, může být zastaralá. 

Jak by si mohl Homo sapiens uchovat smysl pro sebehodnotu, pokud by technologie mohla dělat práci lépe než on? 

Jedna odpověď odborníků spočívá v tom, že počítačové hry zaplní prázdnotu. A vypadají děsivě a dystopicky, dokud si neuvědomíte, že lidé vlastně po tisíce let hrají hry virtuální reality. Až dosud jsme je jednoduše nazývali náboženstvími. V judaismu nebo  křesťanství a tak dále vykládáte pravidla, která neexistují nikde jinde než ve vaší představivosti. Strávili jste svůj život tím, že se snažíte získat kladné body a vyhýbat se všemu, co vás ničí. A pokud do doby, než zemřete, shromáždíte dost bodů, pak přejdete na další úroveň v nebi. Miliardy lidí našly smysl pro svůj život tím, že hrají tyto hry. 

Píšete, že lidstvo, po vymýcení epidemií, válek a hladomorů, bude využívat moderních technologií k hledání blaženosti, nesmrtelnosti a božství. Jaký cíl byste do tohoto seznamu přidal?

Přidávám pravdu, a zvláště pochopení sama sebe. Po tisíce let se snažíme ovládat svět mimo nás, ale nikoli ovládat svět uvnitř. Můžete zastavit řeku, ale nezabráníte, aby vaše tělo stárlo. Můžete zabíjet komáry, ale nezbavíte se otravných myšlenky, které bzučí ve vaší hlavě. V 21. století získáme sílu ovládat svět uvnitř nás, zabíjet myšlenky a nikoli pouze komáry. Nebezpečí je, že tuto moc zneužijeme a skončí to vnitřní ekologickou katastrofou – úplným duševním rozpadem.

Takže nevědomost není blaženost?

Sama nevědomost není příliš nebezpečná. Pokud však ji zkombinujete s energií, vznikne toxická směs. Pokud odmítneme moderní technologie, riskujeme, že zastavíme vývoj, pokud je maximálně využijeme, hrozí vyhlazení lidstva.

Kterou cestu jste si vybral?

Snažím se najít střední cestu. Začínám a končím pracovní den jednou hodinou meditace. Každý rok absolvuji delší meditační cyklus. Trvá od třiceti do šedesáti dnů. Třeba o zvolení Donalda Trumpa jsem se dověděl až 20. prosince, protože jsem zrovna měl meditační období.
(Ze zahraničních pramenů)