Jessie Burtonová se narodila v roce 1982 a žije v Londýně. Vystudovala Univerzitu v Oxfordu a The Royal Central School of Speech and Drama. Devět let se věnovala profesionálně herectví a PA. Hned její první román Miniaturista (The Miniaturist, česky 2014) se stal světovým bestsellerem.

Je potřeba být otevřený, zvědavý a pokorný

Román Múza je krásně napsaný příběh o dávno ztraceném mistrovském díle. Vyniká napětím, uvedením silných ženských postav a živě popsané atmosféře šedesátých let minulého století v Londýně a venkovského Španělska na pokraji občanské války. Proč jste se rozhodla napsat Múzu? Inspiroval vás k tomu určitý obraz, je příběh založený na reálných životních událostech?

Věděla jsem, že chci psát o umění a kreativitě – co to znamená být obdařen múzou. Zajímal mě i vztah mezi soukromým životem a vystupováním umělce na veřejnosti. Chtěla jsem psát o ženách. Chtěla jsem psát o normálních lidech, kteří zažívají rostoucí napětí ve své španělské vesnici. A zajímal mě i vztah Anglie k jejím bývalým koloniím.

I proto přijíždí Odelle z Trinidadu? ...

Nebyla to vyloženě vědomá volba. Ale měla jsem objektivní zájem ukázat, jak se vyvíjel život v Karibiku a jak se lidé narození pod britskou nadvládou adaptovali na podmínky po získání nezávislosti. Dá se říci, že Odelle si hledá místo, kam bude patřit.

Existuje obraz nebo umělec, který vás bezprostředně inspiroval?

Na to se nedá asi jednoznačně odpovědět. Ale pokud na ni budete trvat, řeknu vám, že mě fascinují Bellini, Bruegel, Kahlo, mladí Miró a Dalí.

Kdybyste měla jmenovat jednu osobní zkušenost, která podporuje kreativitu, co by to bylo?

Jak mohu zůstat kreativní? Budu–li pod tlakem, nebo zcela uvolněná? Řekla bych, že je potřeba být otevřený, zvědavý a pokorný. Myslím, že důležitý je také jakýsi rovnovážný stav – budete potřebovat nějaké napětí proti kterému se můžete vymezit.

(Ze zahraničních pramenů)