Janette Oke se narodila 18. února 1935 v Championu v Albertě kanadským farmářům. Absolvovala Mountain View Bible College v Didsbury v Albertě, kde se setkala se svým manželem Edwardem Okem, který se později stal rektorem této vysoké školy. Mají čtyři děti, včetně dvojčat. Její knihy se často věnují průkopnické éře v Americe a zaměřují se na ženské hrdinky. Její první román Love Comes Softly vyšel v nakladatelství Bethany House v roce 1979. Od té doby následovalo více než 75 dalších. Je také autorkou scénářů televizních seriálů.

Chci, aby mé knihy přinášely harmonii a vnitřní klid

Jaké byly vaše tvůrčí začátky?

Psaní mě vždycky zajímalo, ale dlouhou dobu jsem se k němu nemohla dostat. Plně mě zaměstnávala rodina,
a také jsem celkem neúspěšně vyhledávala nějaké zdroje, z nichž bych se o tvůrčím psaní něco dověděla. Ale
touha napsat knihu neochabovala, až se mi to nakonec podařilo. V prvotině Love Comes Softly jsem popsala
svůj osobní příběh. 

Svou uměleckou tvorbu jste nastartovala, ale bylo jasné, že pouze s popisem svých zážitků do budoucna nevystačíte. Jak získáváte náměty pro své knihy?

Nevím, jestli vám spisovatel může říct, jak dostává nápady. Přicházejí samy od sebe. Autor nikdy neví, odkud
se námět na knihu zjeví. Možná se spisovatel od ostatních liší jen v tom, že dovede nějaký impuls, který nemusí
nikdo jiný ani zaznamenat, přetavit do obecněji platného příběhu.

Využila jste někdy životní osud někoho známého ve svých knihách?

Ne. Každá moje románová postava je souhrnem mnoha životů.

Mnoho vašich knih se zaměřuje na zobrazení života lidí, kteří se dají označit za průkopníky své doby. Proč tomu tak je?

Historie mě zajímala vždycky. Ráda jsem poslouchala vyprávění o prvních osadnících do té doby pustých končin.
O osídlování Západu jsem také přečetla bezpočet knih. Proto mi přišlo zcela přirozené, že jsem děj svých románů umístila do té doby.

Jaké dokumenty jste musela prostudovat?

Jak už jsem říkala, hodně jsem čerpala z knih. A pak vlastně i sama zažila. Naše část Alberty je velmi mladá
země. Tak vlastně i sousedé byli jakýmisi průkopníky.

Napsala jste několik knih s T. Davisem Bunnem. Píšete ráda s někým dalším? Jak k vašemu partnerství došlo?

T. Davis Bunn také psal pro Bethany House.Tam jsme se poznali a už ani přesně nevím, jak jsme se domluvili, že
spolu napíšeme knihu. Ačkoliv se stylově velmi lišíme, cítili jsme, že bychom mohli společně pracovat, a nemýlili
jsme se. Respektujeme se a mohu říci, že se učíme jeden od druhého.

Čeho chcete svým psaním dosáhnout?

Beru ho jako příležitost sdílet svou víru. Žijeme v nepřátelském, zmateném světě, který produkuje spoustu otázek, a žádné odpovědi. Mnozí také hledají lásku. Nikoli romantickou, ale stálou a oddanou jako odpověď na  své vnitřní potřeby. My, v křesťanské komunitě, víme, kde ji lze nalézt. Doufám, že mé knihy, které nepovažuji za
romány, ale spíš za částečky životní mozaiky, ukáží čtenářům, že osobní víra v Boha a přátelství v rodině a mezi
lidmi přinese harmonii a vnitřní klid i do jejich životů.
(Ze zahraničních pramenů)