Katalog nových knih
Knihy v katalogu jsou seřazeny sestupně podle data jejich vydání.
Reklama
Taylor C. L.
C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů.
Chci, aby v každé scéně byl konflikt...
Útěk je vaším čtvrtým románem. Kdy jste se rozhodla stát se spisovatelkou?
Psát jsem toužila od dětství. Nesmírně mě inspiroval seriál Enid Blyton The Magic Faraway Tree, který ve mně probudil představivost. Když mi bylo osm let, vydal tehdy devítiletý Jayne Fisher seriál Zahradní gang. Cítila jsem, že bych něco podobného také dokázala. Do nakladatelství Ladybird poslala svůj ilustrovaný rukopis a zakrátko mi přišel odmítavý dopis. Přecenila jsem své schopnosti. Nicméně jsem to zkusila znovu v jedenácti letech, a opět neúspěšně. O dvacet čtyři let později jsem poslal můj první dospělý román agentovi a on mi nabídl zastoupení. Trvalo to ještě nějaký čas, než kniha vyšla a mně se splnil už dětský sen.
Žila jste delší dobu v Brightonu a pak se přestěhovala. Jak to změnilo váš život?
Můj život je teď velmi odlišný. V Brightonu jsem se svými přáteli a spolupracovníky vedla čilý společenský život, ale teď, jsem matka, na to tolik času nezbývá. která dělá školu každý den, se setkávám s různorodějšími lidmi. Žiju ve vesnici Knowle a je to fascinující místo. Žije zde mnoho různých typů lidí, kteří mají určitý smysl pro komunitu. Něco podobného jsem ještě nezažila. Tuto zkušenost popisuji i ve svých knihách. Ve Zmizelém jsem si
představovala, jak by se taková komunita semkla, aby pomohla rodině se ztraceným dítětem. V Útěku jsem se zaměřila jsem se na osamělou ženu, která trpí agorafobií (strach z veřejných prostranství). Život kolem ní se rozpadá a ona se stává spíš jeho pozorovatelem než účastníkem.
Celkový počet prodaných výtisků vašich prvních tří titulů (česky vyšly rovněž v nakladatelství Domino) přesáhl milión kusů. Ovlivnil tento skvělý úspěch psaní dalšího románu – tedy Útěku?
Popularita je dvojsečná. Je úžasné, že mé knihy čte tolik lidí, ale strašně to zavazuje. S tímto vědomím jsem také přistupovala k Útěku. Bylo mi jasné, že obrovské množství lidí má nějaké očekávání, které nesmím zklamat. Když jsem psala první knihu, tak to bylo jiné. Obelhávala jsem se jsem se přesvědčováním sebe sama, že to stejně nikdo nebude číst. Ale stejně jsem to nemohla brát vážně, i když tlak ze zodpovědnosti to zmírňovalo. Kniha má smysl jen tehdy, když si najde čtenáře.
Vaše thrillery jsou plné napětí a velká část dějové linky se odehrává v hlavách hrdinů. Je to obtížné psát tímto způsobem?
Nejsem spisovatel, kterého těší tvořit popisné pasáže. Proto jsou mé romány lehké a přehledné. Ráda se soustřeďuj na děj a dialog. Snažím se také zajistit, aby v každé scéně došlo ke konfliktu. Mým cílem je, aby mí čtenáři neklidně otáčeli stránky dlouho poté, co už měli jít spát.
Co bylo předobrazem hlavní postavy Útěku, Jo Blackmore, a její děsivé situace?
Sleduji Avon a Somerset Constabulary na Facebooku a všimla si, že požádali o pomoc při hledání ženy, která se svým malým synem utekla, místo aby se obrátila na soud, který by její situaci řešil. Veřejnost ji podporovala a chápala to tak, že že ho vlastně ochraňuje, když utíká. To mě vedlo k přemýšlení, jak bych se asi cítila, kdybych musela utíkat, aby mé dítě bylo v bezpečí. Svůj strach jsem předala Jo Blackmore a pak jsem jí učinila ještě více trýznivý život tím, že jsem ji implantovala agorafobii.
Jaká je nejlepší kniha, kterou jste si nedávno přečetla?
To je těžké říct, ale musím zmínit knihy Liane Moriartyové. Jsou zábavné, vtipné, čtivé. Liane Moriarty umí popsat jakýkoli detail života tak, že vás donutí usmívat se nebo si pomyslet „ach bože, dělám to také tak“?
(Ze zahraničních pramenů)
Mým cílem je, aby mé knihy byly natolik zajímavé, že je čtenář neodloží...
Nakladatelství Domino právě vydává váš román Strach. Kde jste k jeho napsání našla inspiraci?
Hlavní hrdinkou je zhruba třicetiletá žena Lou, která ve svých čtrnácti letech utekla do Francie s třicetiletým Mikeem, učitelem karate. Když se už jako dospělá vrátí do svého domovského města, zjistí, že Mike opět manipuluje se svou třináctiletou žačkou a že se vůbec nezměnil. Pokusí se ho zastavit... Vycházela jsem ze snahy napsat příběh velmi aktivní ženy, která se rozhodne převzít zpět kontrolu nad svým životem. A samozřejmě mě do
určité míry inspiroval případ učitele Jeremy Forresta. Byly toho tehdy plné noviny. Psalo se o tom, jak s ním Gemma Grantová (není její skutečné jméno) od svých čtrnácti let udržovala milostný vztah. Několik dní po patnáctých narozeninách s ním měla pohlavní styk a z obavy před odhalením společně uprchli do Francie. Po osmi dnech byl Forrest zatčen v Bordeaux a postaven před soud. Odsouzen byl za sex s nezletilou a za únos dítěte. Ale ztráta svobody ho nenapravila, jak se ukázalo po jeho propuštění z vězení. O pět let později totiž Gemma zjistila, že v centru Forrestova sexuálního zájmu je opět nezletilá žačka. Nicméně Gemma ani teď nelituje toho, co se tehdy mezi ní a Forrestem stalo. Jen připouští, že šlo o „nebezpečné zamilování.“ Tento skutečný příběh byl jen výchozím bodem pro děj mého románu, kterému jsem dodala mnoho dalších dramatických prvků, které se
zrodily v mé hlavě.
Jak byste krátce charakterizovala hlavní hrdiny Strachu?
Lou: Silná, rozporuplná, emocionálně nedostupná, statečná, laskavá, inteligentní.
Wendy: Hořká, se smyslem pro humor, samotářská, milovnice zvířat, chytrá.
Mike: Manipulativní, chytrý, dravý, patetický, pokrytecký, okouzlující.
V současné době je na trhu kriminálních thrillerů velká konkurence. Je něco, co vás odlišuje od jiných autorů tohoto žánru?
Nevím, to asi těžko dokážu určit. Ale mým cílem je, aby mé knihy byly natolik zajímavé, že je čtenář neodloží, dokud nedočte poslední stránku, protože se potřebuje dovědět, co se stalo. Snažím se je držet v neustálém napětí. Kromě toho do příběhu vkládám emoce, aby čtenáři poznali, co je zoufalství, strach, zlost a nakonec i naděje.
Jak dávkujete napětí, aby váš příběh v průběhu děje neztrácel napínavost?
Ooh, dobrá otázka. Zpravidla příběh rozdělím na osm sekvencí, na konci musí být vyvrcholení. K němu vede spousta zákrutů, otázek a konfliktů. Snažím se také velmi tvrdě udržet tajemství, které prochází příběhem. Ale je potřeba pracovat i s drobnějšími záhadami, které udržují čtenáře v napětí…
Jaké byly vaše literární začátky. Setkala jste se také s odmítnutím rukopisu?
S odmítnutím rukopisu se setkal asi každý autor, nebo alespoň většina z nich. Já s tím mám bohaté zkušenosti. Chtěla jsem se stát spisovatelkou už v dětství. Mým vzorem byla Enid Blytonová. Zamilovala jsem se do její série knih The Magic Faraway Tree, která ve mně probudila bohatou představivost. Asi v osmi letech jsem si začala dělat vlastní knihy. Napsala jsem příběh. Ilustrovala ho, nakreslila obálku a volné listy sešila. Jeden výtisk
jsem poslala do nakladatelství Ladybird, a dočkala se prvního odmítnutí. Má literární kariéra začala ve dvaceti, kdy mi začaly vycházet v časopisech povídky. Ráda jsem experimentovala a zkoušela různé formy. Když mi bylo třiatřicet, zemřel náhle můj dobrý přítel ze školy a já si uvědomila, že chci-li být skutečně spisovatelkou, musím být systematičtější a cílevědomější. Neodradilo mě ani odmítnutí mého prvního psychologického románu "Nehody“. Redaktoři zamítnutí zdůvodňovali tím, že buď už měli ve svém edičním programu podobné knihy, nebo se jim nelíbila hlavní postava, nebo prostě jim neseděl můj styl. Ale po několika přepracování editor v nakladatelství Avon HarperCollins knihu připravil k vydání a nabídl mi smlouvu na další dva tituly. To bylo
v roce 2009. V roce 2011 vyšel můj druhý román a já se rozhodla psát psychologické thrillery. Tím se výrazně změnila má tvůrčí dráha. Najít osobité místo mezi autory obdobného žánru mi pomohla nejen trochu štěstí, ale i příznivý ohlas na mou první knihu u čtenářů i odborné veřejnosti. Takovou třešničkou na dortu pak byly ceny. Například Nielsen Book Awards nebo Dead Good Book Awards.
Jak vypadá váš tvůrčí proces, jak dlouho vám trvá, než napíšete knihu?
Začíná to nápadem, pak ho rozvedu do krátkého konceptu a ten konzultuji s agentem a redaktorem. Pokud ho odsouhlasí, dostanu se k práci. Rozeberu si hlavní hrdiny, podívám se na jejich potřeby, jaké mají cíle a které chyby jim mohou bránit v jejich dosažení. Tento proces může trvat od jednoho do dvou měsíců. Pak sednu a začnu psát. Trvá mi to asi čtyři až pět měsíců, než dokončím první koncept. Pak čtyři až šest týdnů zapracovávám
připomínky redaktora. Důležité jsou samozřejmě korektury. Než kniha vyjde, trvá to asi deset měsíců.
Máte při psaní nějaký ustálený řád?
Ráno vzbudím syna do školy, připravím nějakou snídani a pak vezmu psa na procházku. K počítači usednu přibližně v jedenáct hodin. Protože začínám tak pozdě, oběd si položím vedle klávesnice na stůl a mezi větami ukusuji sendvič. Píšu do 14.45 hodin a pak vyzvednu syna ze školy. Dvakrát týdně má kroužky ve školním klubu, což mi umožňuje psát i odpoledne. Jak se blíží lhůta odevzdání rukopisu, často se na víkend odstěhuji do hotelu,
abych mohla psát bez přerušení.
Co považujete za největší omyl, pokud jde o vydání knihy?
Že je to snadné. Že knihu může napsat každý, protože všichni prožíváme nějaký příběh. A že to všechno jde velmi rychle. Ale tak to není. Dokonce i když máte štěstí, že napíšete knihu, získáte zastoupení od agenta a podepíšete smlouvu, mohlo se to všechno odehrát několik let předtím, než se tato kniha dostala do regálu knihkupectví.
Čím se inspirujete k napsání příběhu o zločinu?
Moje inspirace se mění, čím více románů jsem napsala. Může to být nějaká nehoda, zjevná lež, ale nejvíce se inspiruji vlastními obavami – strachem, že se vrátí bývalý a zničí mé štěstí, strachem, že proti mně poštve kamarády a strachem ze ztráty syna.
Uvažujete také o napsání série kriminálních románů?
Ne, fakt ne. Myslím, že série vás omezuje tím, co se stalo v předchozích dílech. Miluju svobodu začínat znovu s novými postavami a novým nápadem. Ale tím nechci říci, že není přitažlivé angažovat stejné hrdiny, zvláště pokud si je opravdu zamilujete.
Jste milovnice thrillerů? Kdo jsou vaši oblíbení autoři?
Oblíbila jsem si Belindu Bauerovou. Je geniální. Všechny její romány se liší a mají svou specifiku, vždy dokáže vytvořit nesmírně úchvatné čtení. Jsem také velkým fanouškem mých kolegů Marka Edwardse a Tammyho Cohena. Kdykoli se mi dostane do rukou jejich nový román, vím, že se od něj neodtrhnu, dokud nedočtu poslední stránku.
Co chystáte v nejbližší budoucnosti?
Můj šestý psychologický thriller vyjde v lednu 2019. Bude vázaný, čímž se splní můj další sen – vydat po všech stránkách krásnou knihu. V příštím roce bych také ráda napsala thriller pro dospívající čtenáře.
(Ze zahraničních pramenů)
VYDANÉ TITULY
Lež
Vydavatel: Domino
Stran: 392
Vyšlo: 2018-03-17 16:49:10
Překlad: Pernicová Zuzana
Jane Hughesová je se svým životem naprosto spokojená. Bydlí v malé vesnici ve Walesu, má milujícího partnera a zajímavou práci ve zvířecím útulku. Taková idylka, řeklo by se. Věc má ale háček: celý její život je lež. Jane Hughesová ve skutečnosti neexistuje. Před pěti lety se společně s přáteli vypravila na cestu do Nepálu. Od pobytu ve svobodomyslné komunitě vysoko v horách si každý z nich sliboval něco jiného, ale pro všechny to měl být důležitý životní milník. Vlastně se jím stal, ale v docela jiné podobě, než si představovali. Brzy po příjezdu začnou pozorovat znepokojivé věci a události gradují až k okamžiku, kdy začnou umírat lidé. Jane se podařilo přežít. S novou identitou se snaží na děsivé události zapomenout, ale kdosi jí v tom chce zabránit. Ten člověk ji pronásleduje a děsí: zjevně ví, co se tenkrát v Nepálu stalo. A nenechává Jane na pochybách, že nepřestane, dokud nebude její život v troskách.
Vazba: vázaná | Rozměr: 0cm x 0cm | ISBN: 978-80-7498-128-9 | EAN: 9788074981289
Nehoda
Vydavatel: Domino
Stran: 352
Vyšlo: 2018-03-17 16:49:11
Překlad: Pernicová Zuzana
Sue Jacksonová setrvávala dlouhá léta v domnění, že má dokonalou rodinu. Z omylu ji vyvede tragická událost: její dospívající dcera Charlotta vědomě vstoupí před jedoucí autobus. Dívka skončí v kómatu a její matka pochopí, že až doposud zavírala oči před temnou realitou. A že je načase, aby té realitě začala čelit. Sue se snaží zjistit, co dceru přimělo k tak zoufalému činu. Probírá se detaily Charlottina života, noří se stále hlouběji do dívčina soukromí... a pak v jejím deníku narazí na děsivý záznam. Teprve po jeho přečtení se Sue opravdu ocitá v pekle. Z lidí, které měla dříve ráda, se postupně stávají nepřátelé, kterým nedůvěřuje. A ona sama v sobě sbírá odhodlání, aby se dokázala vrátit do vlastní minulosti, kterou v sobě dávno pohřbila. Tolik na ty dávné hrůzy chtěla zapomenout! Zapomenout ale nemůže. Nesmí. Protože pokud chce své dceři pomoci, musí z paměti vylovit všechny přízraky z minulosti. Jedině tak zjistí, odkud Charlottě hrozí největší nebezpečí. A možná dokonce zjistí, že největším nebezpečím je pro svou dceru ona sama...
Vazba: vázaná | Rozměr: 0cm x 0cm | ISBN: 978-80-7498-181-4 | EAN: 9788074981814
Zmizelý
Vydavatel: Domino
Stran: 432
Vyšlo: 2018-03-17 16:49:11
Překlad:
Čtrnáctiletý Billy uprostřed noci záhadně zmizel z domu. Každý člen rodiny to klade za vinu sobě samému. Wilkinsonovi jsou zkrátka tajnůstkáři, a tak není divu, že trvá celý rok, než díky veřejné prosbě o pomoc začne vyvstávat na povrch děsivá pravda. Billyho matka Claire je na pokraji šílenství. V podivném stavu mysli se ocitá v omšelých hotelových pokojích nebo bloumá neznámými ulicemi, aniž by tušila, jak se tam vlastně dostala.V její kabelce se objeví předměty, které nikdy předtím neviděla. Claire ztrácí vědomí vlastní identity. Když se to stane poprvé, lékař to připisuje neobvykle silné reakci na stres. Když se ale jednoho dne Claire probudí s krví na rukách, nikdo nechápe, jak se to mohlo stát. A nejméně ze všech tomu rozumí právě Claire...
Vazba: vázaná | Rozměr: 0cm x 0cm | ISBN: 978-80-7498-219-4 | EAN: 9788074982194
Útěk
Vydavatel: Domino
Stran: 368
Vyšlo: 2018-03-17 16:55:11
Překlad: Pernicová Zuzana
Jo Blackmoreovou požádala neznámá žena o svezení. Jo se jí rozhodla vyhovět, ale brzy svého rozhodnutí litovala. Podivná pasažérka totiž zná její jméno, zná i jejího manžela Maxe a navíc má u sebe rukavici, která patří Joeině dvouleté dceři. To, co započne jako neurčitá obava, se brzy přemění na peklo. Proti Jo se spikne policie, sociálka a dokonce i vlastní manžel. Všichni prohlašují, že je špatná matka. Jo protestuje, považuje celou situaci za tragické nedorozumění, a dlouho věří, že se všechno nějak racionálně vysvětlí. Když jí však úřady začnou vyhrožovat odebráním dcery, protože podle jejich mínění není způsobilá plnit rodičovské povinnosti, Jo pochopí, že nastal čas jednat. Probere všechny možnosti, které se nabízejí, a rozhodne se pro jedinou z nich, která jí i malé Elise může zaručit bezpečí. Jo už ví, že jediným řešením je útěk.
Vazba: vázaná | Rozměr: 0cm x 0cm | ISBN: 978-80-7498-258-3 | EAN: 9788074982583
Reklama