Božena
Šimková – česká scénáristka a spisovatelka, se narodila 3. 2. 1935 ve Studenci. Dětství prožila
v podkrkonošské vsi Levínské Olešnici. Otec se živil tesařinou, později
převzal zanedbané hospodářství a matka, vášnivá čtenářka a ochotnice, šila pro
místní továrnu. Právě ona probudila v dceři zájem o literaturu a divadlo.
Božena pomáhala rodičům doma i na poli, přičemž také pěšky chodila do dívčí
měšťanské školy v Nové Pace. V Nové Pace pokračovala ve
studiích i na gymnáziu. Odpromovala roku 1958 v Praze na Karlově univerzitě. Už během studií začala překládat z
ruštiny a psala recenze na knihy vydané nakladatelstvím Naše vojsko. Působila jako redaktorka, scénáristka a pět sezón
vedla dramaturgii v Divadle Jiřího Wolkera. Spolupracovala s Českou televizí a Českým rozhlasem.
Koncem šedesátých let už byla zavedenou autorkou. Rok 1968 by pro ni ale
zlomovým. Na shromáždění vydavatelství Naše vojsko totiž vystoupila proti podplukovníkovi, který nazval umělce bandou intelektuálů
převlékajících kabáty. Z nakladatelství odešla sama a ocitla se na černé listině. Přes dvacet let pak nemohla
veřejně vystoupit se svými díly. Měla možnost emigrovat, ale zůstala ve své rodné zemi. Odůvodňuje to slovy: „Nesnesla
bych pocit, že už nikdy neuvidím „naše hora“, milované Krkonoše. A tak jsem se podílela na budování stanice zastávky metra Náměstí Míru, později jsem pracovala jako ostraha v Mezinárodní automobilové dopravě.“ I v této době se ale věnovala
tvůrčí činnosti, její práce ale byly zaštítěny jmény jejích přátel. Na
literární a filmovou scénu se vrátila až po roce 1989.
Na kontě Boženy Šimkové je více než padesát divadelních, rozhlasových a televizních her, z nichž největší část tvoří pohádky. Šimková pro Československou televizi napsala scénáře k sedmi dílům večerníčku Krkonošská pohádka, které byly odvysílány už v roce 1974. Tedy tři roky poté, co se poprvé objevil pán z Trautenberka u Marie Kubátové. Pro nečekaný ohlas diváků bylo nakonec do roku 1984 napsáno a natočeno dvacet dílů večerníčku, pod vedením režisérky Věry Jordánové. V devadesátých letech vychází tyto pohádky i knižně v nakladatelství King Liberec. Doprovází je fotografie z filmového zpracování. Druhého vydání se kniha dočkala v roce 2011 v nakladatelství Motto, opět s fotografiemi z večerníčků. Mimo to vyšla i knížka Anče a Kuba mají Kubíčka, která svými příběhy navazuje na Krkonošskou pohádku a představuje tak její pokračování. Prvně byla vydaná roku 1993, druhého vydání se dočkala v roce 2005.
Další tvorba:
Scénáře – Sedmero
krkavců (1967) –
pohádka, v hlavních rolích Luděk Munzar a Milena Dvorská, Zlatá panna (1980) – pohádka, O vodě, lásce a štěstí
(1981) – pohádka, O zakletém hadovi (1981) – pohádka, Sen
o krásné panně (1994) – pohádka, Jak přišli kováři k měchu
(1997) – pohádka, Oštrozok (2002) – večerníček, scénář vznikl na
motivy knížky Jindřišky Ptáčkové[3]
Divadelní hry (pro Divadelní agenturu Praha) – Krakonošův klobouk – pohádka, Princezna a loupežníci – pohádka, Kovářská pohádka – pohádka, Jak si princezna vzala draka – pohádka, Jak se krotí princezna – pohádka (DAP – Divadelní agentura Praha, [online], cit. 12.3.2012), Vila s věcným břemenem – detektivní komedie, premiéra v listopadu 2007 v pražském divadle U Hasičů
Próza (vydávaná po r. 1989) – Ježeček a kamarádi (1993) – dětská literatura, Pohádky bratří měsíců (1999) – dětská literatura, Barevný rok (2001) – dětská literatura, Pohádky z obrazovky (2006) – dětská literatura, Chytrému napověz: pohádky o tajemství řemesel (2010) – dětská literatura, námět vznikl už v době, kdy Šimková spolupracovala se Štěpánkou Haničincovou a psala texty pro její písničky, O mrtvých jen dobře (1992) – kriminální román, zfilmován (1985), na své vydání musel čekat pětadvacet let, Svatba bez příbuzenstva (2003) – detektivka, v r. 2004 získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní román roku, udělovanou Asociací autorů detektivní a dobrodružné literatury
Božena Šimková zemřela 4. 8. 2018 v Praze.
Zpracováno podle: http://cs.wikipedia.org