Dnes oslaví 70. narozeniny spisovatelka Vlasta Skalická

Vlasta Skalická – básnířka, literární historička a redaktorka, se narodila 23. 8. 1951 v České Lípě.  V útlém dětství žila střídavě v Praze a ve svém rodišti, v němž posléze ukončila ZDŠ (1957–1966) a SVVŠ (maturita 1969). V letech 1969–1975 studovala národopis a český jazyk a literaturu na FF UK, absolvovala prací Beneš Metod Kulda jako vydavatel moravských pohádek. Od konce roku 1975 pracovala jako jazyková redaktorka ve Státním nakladatelství technické literatury, od roku 1977 krátce v nakladatelství Albatros. Na přelomu let 1978/1979 učila na ZŠ v Praze 1, v březnu 1979 nastoupila jako odborná pracovnice a knihovnice ve Středočeském krajském kulturním středisku v Praze. V letech 1980–2002 pracovala v ÚČSL, resp. v ÚČL, nejprve zde byla na studijním pobytu, později se stala pracovnicí oddělení dějin české literatury a lexikografie, redaktorkou Lexikonu české literatury. Roku 1992 absolvovala čtvrtletní a 1995 měsíční studijní pobyt na Londýnské univerzitě. Od roku 2003 pracuje jako redaktorka a editorka, spolupracuje s literární redakcí Českého rozhlasu 3, stanice Vltava. Od roku 2005 je šéfredaktorkou časopisu Život, vydávaného Uměleckou besedou.

První báseň Skalická uveřejnila za středoškolských studií v českolipském školním občasníku. Publikovat začala v roce 1976: nejprve literární medailonky v týdeníku Rozhlas, sporadicky i verše v Literárním měsíčníku a Tvorbě. Odborné studie, literární kritiky a glosy otiskovala v České literatuře a Českém jazyku a literatuře, po 1989 též v Literárních novinách, Týdeníku Rozhlas aj. Od konce 70. let připravila pro Čs. a poté Český rozhlas řadu literárních pásem a pořadů, v nichž hlavní pozornost věnovala české poezii 19., a zvláště 20. století; přeložila též texty slovenských básníků, např. Vladimíra Roye a Emila Boleslava Lukáče. – Užívá šifry vs.

V prvotině Procházejte svýma očima se Skalická představila jako autorka zaměřující se především na emocionální vyjádření nejniternějších prožitků a meditativních duševních hnutí. Osou její imaginace je úsilí o slovní zachycení neuchopitelné mnohoznačnosti psychických pocitů. V intimizaci předmětného světa Skalická pokračovala sbírkou Světlotisky. Poezie je tu básnířce prostorem ke konfrontaci individuálního bytí s kulturními rovinami lidské existence a k nastolení svrchované tvůrčí kontemplace. Autorčiny reflexivní verše (pracující mj. s četnými motivy biblickými a antickými) tak přerůstají v podobenství o mnohovýznamovosti lidské duše. Reflexivní, filozofující a temně melancholická poloha autorčiny lyriky sílí ve sbírce Ztrnulá láva, kterou vydala po desetileté odmlce až na sklonku devadesátých let.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře