Dnes uplyne 140 let od narození spisovatele Joe Hlouchy

Joe Hloucha, vlastním jménem Josef Hloucha byl český japanolog, spisovatel, cestovatel a sběratel umění. Narodil se 4. 9. 1881 v Podkováni u Mladé Boleslavi, jako třetí z devíti dětí, v rodině pivovarského sládka Josefa Hlouchy a jeho ženy Anny Hlouchové, rozené Matouškové. Čtyři sourozenci zemřeli v dětském věku; žijící sourozenci byli starší sestra Anna, starší bratr Karel Hloucha a dva mladší sourozenci, bratr Jiří a sestra Jiřina. Základní školu navštěvoval v Libochovicích, kde rodina bydlela od roku 1885. Další vzdělání získal na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze, kam se rodina v roce 1895 přestěhovala. Následným dvouletým studiem na obchodní akademii a absolvováním ročního kurzu účetnictví na pražské univerzitě se připravoval na úřednickou dráhu.
Od mládí byl velmi ovlivněn svým strýcem, spisovatelem a cestovatelem, Josefem Kořenským. Zvláště jeho dílo Cesta kolem světa podnítilo Hlouchův zájem o cestování. Jeho vzorem se stali známí cestovatelé té doby Emil Holub a Enrique Stanko Vráz, se kterým se i osobně poznal.
Když otec získal do pronájmu malostranský pivovar „U sv. Tomáše“, přál si, aby některý ze synů převzal jednou jeho živnost, ale Joe Hloucha začal pracovat v Náprstkově muzeu, kde třídil japonské a africké sbírky. Prohluboval tím svůj zájem zejména o východní kultury a samostudiem japonštiny získával stále větší znalosti o Japonsku. Ještě před svou první cestou do této země, v roce 1905, napsal svůj první román Sakura ve vichřici, který byl považován za jeho osobní příběh, i když se v tomto případě jednalo o fikci. V roce 1906 navštívil poprvé Japonsko a to rozhodlo o jeho dalším směřování. Úřednické povolání vykonával jen příležitostně, protože mnoho času potřeboval ke třem svým zásadním životním činnostem: psaní, cestování a sběratelství. Při pobytech v Japonsku mu byli velkou oporou Češi, kteří tam žili a pracovali, architekt Jan Letzel nebo ing. Karel Jan Hora s manželkou Fuku Takemoto, která mluvila dobře česky.
Napsal několik populárních článků o japonském umění do časopisu Český svět. V literární tvorbě pokračoval beletristickými díly z japonského prostředí s autobiografickými prvky (Vzpomínky na Japonsko, Moje „Paní Chrysanthema“, Japonečky, Dopisy neznámého). Zaměřil se v nich na postavení ženy v japonské společnosti. Literárně zpracoval také japonské mýty, legendy a pohádky.
Aby získal finanční prostředky, potřebné k cestování, nechal si vyplatit otcovský podíl z rodinného majetku. Kromě Japonska a zemí Dálného východu, procestoval většinu zemí Evropy i severní Afriky a při svých cestách se věnoval rozsáhlé sběratelské činnosti. Jeho sbírky obsahovaly umělecké a etnografické předměty hlavně z Japonska, ale i artefakty z Afriky, Oceánie, Thajska, Barmy, Vietnamu, Tibetu a Persie.
Své původní sbírky představil ve vlasti na několika souborných výstavách. Věnoval se též osvětové a přednáškové činnosti a jako poradce pro mimoevropské umění spolupracoval s galeriemi, muzei a aukčními síněmi ve Vídni, Paříži, Hamburku, Berlíně aj. Jeho znalosti východní kultury se uplatnily též v architektuře, při spolupráci s arch. Janem Kotěrou a ing. V.M. Havlem, nebo ve výtvarné oblasti, při spolupráci s ilustrátorem Otakarem Štáflem. Spolu s bratrem Karlem zrealizovali japonskou čajovnu „Jokohama“ na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po skončení výstavy byla čajovna, kde obsluhovaly české dívky v pravých japonských kimonech, na žádost ing. V.M. Havla, přenesena do Paláce Lucerna a stala se počátkem 20. století vyhledávaným místem Pražanů. V roce 1924 zakoupil Joe Hloucha, pro potřeby umístění svých sbírek, v Roztokách u Prahy vilu, kterou nechal upravit v japonském stylu a nazval ji „Sakura“. Po návratu z cesty kolem světa, při níž navštívil v roce 1926 podruhé Japonsko, se dostal do finančních problémů, vilu prodal a odstěhoval se zpět do Prahy. V prosinci roku 1930 rozprodal v Berlíně, v aukční síni „Internationale Kunst-und Auktions-Haus“, část svých sbírek v dražbě.

V letech 1937-1939 byla jeho manželkou herečka Běla Tringlerová. Podle literatury uzavřel krátkodobé účelové manželství již v Japonsku v roce 1906, s Japonkou Tamou.
V roce 1943 odkoupilo další část sbírek Náprstkovo muzeum a Zemské muzeum v Praze. Po roce 1948 se Joe Hloucha neúspěšně pokoušel odprodat zbývající část sbírek státu. V roce 1955 ji pak státu daroval a ten mu za to zajistil doživotní penzi. Po jeho smrti byla část japonské knižní pozůstalosti odevzdána do Orientálního ústavu, odkud byla v roce 1976 převedena do Orientální sbírky Národní galerie v Praze. Zbytek odborné literatury byl rozprodán do antikvariátů.

Joe Hloucha zemřel v Praze 13. června 1957 a je pohřben na vinohradském hřbitově (odd. IV I-14).

Spisy: Sakura ve vichřici, J.R. Vilímek, Praha, 1905, Zátopa, J.R. Vilímek, Praha, 1906, Vzpomínky na Japonsko, V. Šimáček, Praha, 1908, Polibky smrti, J.R. Vilímek, Praha, 1913, Moje „Paní Chrysanthema“, J.R. Vilímek, Praha, 1919, Pavilón hrůzy, J. Kotík, Praha, 1920, Dopisy neznámého, A. Neubert, Praha, 1923, Pohádky japonských dětí, A. Neubert, Praha, 1926, Zahrada lásky, A. Neubert, Praha, 1926, Mezi bohy a démony, A. Neubert, Praha, 1929, Prodavačky úsměvů, A. Neubert, Praha, 1929, Japonečky, A. Neubert, Praha, 1931, Soubor spisů Joe Hlouchy (5 sv.), A. Neubert, Praha, 1929–1936, (nedokončeno), Tama-San: Moje „Paní Chrysanthema“, J.R. Vilímek, Praha, 1936, Pohádky slunného východu, K. Červenka, Praha, 1944, Hokusai, Orbis, Praha, 1949, Umění čtyř světadílů, I. a II. díl, Orbis, Praha,1956, 1957

Připravované souborné dílo Nippon zůstalo nedokončeno v pozůstalosti.

Výstavy: Svatováclavská výstava (dílčí expozice), Pražský hrad, 1929, Výstava mimoevropského umění a uměleckého průmyslu, Veletržní palác, Praha, 1929, Černošská a tichomořská plastika (185 soch), SVU Mánes, Praha, 1935, Japonsko Joe Hlouchy (cca 200 fotografií), Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, 2006, Japonsko, má láska, Palác šlechtičen, Brno, 2009

Kromě pořízení uměleckých a etnografických sbírek, které jsou součástí expozice Náprstkova muzea a Orientální sbírky Národní galerie v Praze, spočívá význam Joe Hlouchy i v uvedení japonských výtvarných principů do české ilustrace a knižní tvorby.

Zpracováno podle:  https://cs.wikipedia.org/wiki