Miroslav Kapek – vlastním jménem Miroslav Müller, se narodil 20. 1. 1926 v Buštěhradě v rodině dělníka kladenských železáren, dětství prožil ve Stehelčevsi u Kladna. Od roku 1937 studoval na reálném gymnáziu v Kralupech nad Vltavou (maturita 1945). Po válce byl krátce členem národně socialistické strany, později vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1945–1947 studoval estetiku a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a současně pracoval jako propagační referent Společnosti pro obnovu Lidic. V roce 1947 se stal tajemníkem krajského výboru Společnosti přátel SSSR. Po absolvování prezenční vojenské služby začal roku 1950 pracovat v aparátu Ústředního výboru KSČ. Jako absolvent Vysoké stranické školy Ústředního výboru Komunistické strany SSSR v Moskvě (1954–1957) se zde stal vedoucím referentem a od roku 1959 zástupcem vedoucího mezinárodního oddělení. Od konce šedesátých let byl členem redakční rady časopisu Život strany. V roce 1969 byl jmenován zástupcem vedoucího oddělení mezinárodní politiky a vedoucím odboru pro socialistické státy v ÚV KSČ, počínaje rokem 1972 zde působil jako vedoucí oddělení kultury. Již o rok dříve byl na XIV. sjezdu KSČ zvolen členem Ústřední kontrolní a revizní komise a jmenován do ideologické komise ÚV KSČ. Až do jara 1989 tak zastával klíčové postavení v ideologickém řízení kultury komunistickou stranou. V roce 1990 byl na základě rozhodnutí stranické komise z KSČ vyloučen.
Debutoval roku 1945 v Práci, dále publikoval v novinách a časopisech Rudé právo, Život strany, Literární měsíčník. Režisér Karel Steklý natočil podle jeho námětu film Za volantem nepřítel (1974, též autor scénáře). Pod pseudonymy (zejm. Miroslav Melen) psal Kapek písňové texty pro skupinu Františka Janečka Kroky. Užíval rovněž pseudonymu Miroslav Miler (1945 verše v deníku Práce).
Po básních, časopisecky publikovaných bezprostředně po válce, začal být vydáván až od počátku sedmdesátých let. Uveřejnil několik umělecky nenáročných knih pro „lidového čtenáře“ s humoristickými až satirickými aspiracemi. Ať již jejich protagonisty učinil vedoucího pracovníka (S Elvírou v lázních), nesmělého funkcionáře revizní komise (Zajíček), řezníky (Hrdinové v průvanu), nebo fotbalové fanoušky (A je to gól!), všichni vyznávají jednoduché radosti života (jídlo, pití, erotika), které autor také považuje za zdroj slovní a situační komiky. Jejich protipólem pak jsou chápající postavy ženské, odpouštějící svým partnerům veškeré prohřešky a podněcující je k nápravě křivd a nepravostí. Komunální a společenskou satiru v duchu svého politického přesvědčení Kapek později pěstoval též v podobě veršovaných zvířecích bajek, jimiž chtěl pranýřovat zvláště samolibost, přetvářku, sobectví, bezcharakternost a demagogii. Jeho stroficky nepravidelné útvary bez závěrečného mravního naučení ovšem po formální stránce navazovaly na klasickou bajku jen velmi volně.
Miroslav Kapek zemřel 6. 10. 1997 v Praze.
Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz