Dnes uplyne 405 let od úmrtí básníka Jiřího Carolidese

Jiří Carolides (Carolides a Carlsperga Georgius) – český humanista a básník, se narodil 1. 4. 1569 v Praze. Prožil zde celý svůj život, na rozdíl od svých přátel humanistů, kteří často cestovali, a i tak se mu podařilo dosáhnout věhlasu i za hranicemi Čech.
Pocházel z vážené, poměrně bohaté rodiny, a proto nikdy neměl hmotné starosti. Vystudoval pražskou universitu, kde také získal hodnost mistra a krátce pedagogicky působil. Poté se usadil na Novém Městě pražském a věnoval se svým zálibám – psaní básní a epigramů. Měl skutečně neobvyklé básnické nadání a ve své době byl považován za jednoho z nejlepších básníků Rudolfova dvora. Sám císař ocenil jeho talent udělením šlechtického přídomku z Karlšperka (Carlsperga) a vavřínového věnce.
Jeho určitá izolovanost a odtržení od center vzdělanosti – škol, způsobily, že byl ze svého postavení vytěsněn největším soupeřem J. Campanem Vodňanským. Od té doby se stal jeho nepřítelem a dožil se mnoha zklamání. Přesto však nezahořkl na život, jak to sám vyjádřil v básni Na konci pouti životem: „Dožil jsem, těšil mne život… . Pestrý byl život můj… „.

Zemřel předčasně, ale přesto po sobě zanechal mnoho knih, například básnické sbírky Pamětní verše (1601), Prorok Sofoniáš (1612).

Jiří Carolides zemřel 21. 10. 1612 v Praze.

Zpracováno podle: www.knihovnicka.net  

Komentáře