Dnes uplyne 75 let od narození spisovatele Pavla Frýborta

Pavel Frýbort, prozaik a scénárista, vlastním jménem Pavel Hříšný, se narodil 20. 5. 1946 v Liberci. Od šesti let žil v Semilech. Kontakt s literaturou mu zprostředkoval strýc knihkupec a knihovník. V roce 1965 maturoval na SVVŠ v Turnově. V letech 1966–68 studoval psychologii v Krakově, poté pokračoval na FF UK, studia však nedokončil. V roce 1970 začal pracovat jako redaktor deníku Mladá fronta. Při zaměstnání absolvoval FAMU, obor scenáristika. V letech 1978–82 působil v lektorském oddělení FS Barrandov; v letech 1984–89 byl redaktorem Kmene a od roku 1990 se podílel na vydávání detektivní revue Knokaut, kam rovněž přispíval. V roce 1995 se stal dramaturgem situačního seriálu Nováci, vysílaného televizí Nova. Poté byl redaktorem týdeníku Květy.

Vedle ryze publicistických žánrů psal i kratší prozaické práce, které vyšly v Mladé frontě a Kmeni. V druhé polovině 70. let se ve Světové literatuře objevily jeho překlady z polštiny (ukázky z díla Andrzeje Pastuszka, Janusze Andermana, Adama Hollanka). Hojně spolupracoval s Čs. rozhlasem – napsal několik původních her a řadu dramatizací literárních předloh, mj. hry Blues ztracené kytary (1986) a Neapolské lásky (1976, podle Carla Goldoniho). Podle scenáristické verze Přesilové hry natočil Jan Kubišta film Divoká svině (1990, sc. + Miloš Fedaš a Jan Kubišta), filmovou podobu získal i román Vekslák (Vekslák aneb Staré dobré časy, 1994, r. Jan Prokop, který spolupracoval s Pavlem Frýbortem i na scénáři). Autorsky se Frýbort podílel i na televizních seriálech (Nováci, 1995, r. Václav Drha; Hospoda, 1996, r. Jaroslav Dudek).

Většina Frýbortových raných próz vznikla beletrizací scénářů, což je čitelné i na jejich výstavbě a vypravěčské technice. Frýbort staví na úsporném popisu, vnějškové charakteristice, akčnosti a překvapivé pointě. Hybnost děje posiluje často i kriminální a erotickou zápletkou, hlavně však činným typem hrdiny, který riskuje a zpravidla prohrává – ať už jde o učně (Jen jednou dostat šanci), mladého novináře (Pouť), bývalého policistu (Přesilová hra), nebo o morálně deformovaného vysokoškoláka toužícího realizovat své ambice spekulací s valutami (ve čtenářsky nejúspěšnějším románu Vekslák). Román Vekslák se dočkal dvou pokračování, osudy svých postav však Frýbort sledoval i v dalších knihách, zvláště ústřední postavu první trilogie Michala Najmana (Válka policajtů) a kriminalistu Honzu Jareše (Poslední soud, Power play, Bodyguard, Dohazovač). Knihy Reportér, Městečko jako malované a Muž na prodej obdobně propojuje postava bývalého novináře Petra Rybáře, detektivky Agentura a Vyjednávač pak postava zaměstnance agentury zaměřené na public relations přezdívaného Bebe. Volbou i zpracováním tématu přísluší Frýbortova tvorba spíše k populární literatuře (před listopadem 89 v jejích tehdejších podobách, později s vědomím žánrové tradice politického thrilleru), přestože se autor problematizací vztahů hrdinů ke světu či zobrazováním jejich narušené morálky snaží do jisté míry pojmenovávat příznaky společenského rozkladu tolerovaného oficiální mocí (korupce, nezákonné obohacování, krytí zločinu, příživnictví, mafiánství apod.).

Pavel Frýbort zemřel 27. 3. 2007 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz