Tomáš Masaryk se narodil v Hodoníně 7. března 1850. Otec, uherský
Slovák, sloužící ve dvoře císařského panství, matka, rodem Terezie Kropáčková
pocházela z tehdy poněmčených Hustopečí, její rodiče přišli z Hané. Dvacet let
po smrti Karla Havlíčka, chystal se na spisovatelskou dráhu, 25-tiletý Masaryk
s vysokoškolským studiem a s krédem: „Vědění jest moc. Pravdou k právu.
Nic není velké, co není pravdivé“.
K jeho významným filozofickým a sociologickým spisům patři už habilitační práce
Sebevražda hromadným jevem moderní doby, v níž ukázal na souvislost růstu
sebevražednosti s mravní a intelektuální krizí moderního člověka,
způsobenou polovzdělaností a rozpadem jednotného (náboženského) světového
názoru.
Svůj zájem o slovanskou otázku shrnul do několika spisů, z nichž
největšího ohlasu dosáhla studie Rusko a Evropa I-II. Stav české společnosti
rozebírá v dílech Česká otázka, Naše nynější krize, Karel Havlíček,
Palackého idea národa českého, Ideály humanitní, Problém malého národa a
dalších.
Koncem 19. století se zapojil do diskuse o tzv. Rukopisech, v níž popřel
jejich pravost. Byl prvním prezidentem samostatné československé republiky.
Zemřel 14. 9. 1937.