Graeber David

David Graeber (1961), americký antropolog, politický aktivista a spisovatel, vystudoval Chicagskou univerzitu, kde také získal doktorát. V současnosti je profesorem na Londýnské škole ekonomie a politických věd a dříve působil jako docent antropologie na americké Yaleově univerzitě. Byl zapojený do aktivistických hnutí Global Justice Movement a Occupy Wall Street, které protestují mj. proti korporátní globalizaci. 
Ve svých dílech se zabývá anarchismem, filozofií peněz či globalizací. Česky vyšly jeho knihy Dluh. Prvních 5000 let(2012), Fragmenty anarchistické antropologie (2013) a Revoluce naopak (2014).

Byrokraté z nás dělají idioty....

Je příhoda s vyřizováním formalit pro vaši nemocnou matku (viz ukázka, týdeník KNIHY č. 14/2017) autentická nebo jste užil nadsázku?

Vůbec ne. Stalo se to přesně tak, jak píšu. Trávíme neskutečně mnoho času vyplňováním formulářů. Spíš bych upřednostnil bohémský způsob života, ale pro většinu lidí je kontakt s byrokracií na denním pořádku a staví je to do role idiotů, aniž by na tom měli sami sebemenší podíl.

V jednom článku jste napsal, že v roce 1930 ekonom John Maynard Keynes předpověděl, že do konce dvacátého století technologie postoupí natolik, že země, jako například Velká Británie a Spojené státy, budou moci zavést patnáctihodinový pracovní týden. Proč se to nestalo?

Z technologického hlediska by to zřejmě šlo. Ale dosud jsme jsme podstatnou část svého pracovního života strávili plněním úkolů, které považujeme za zbytečné. Vznikají nám tím obrovské morální a duchovní škody. Přesto se o tom zatím vůbec nemluví.V době přistání Apolla na Měsíci mně bylo osm let. Vzpomínám si, jak jsem si představoval, že za 39 let, v magickém roce 2000, budou na silnicích jezdit létající auta, dostupné budou léky na dosud smrtelné nemoce, které podstatně prodlouží lidský život, zakládat se budou kolonie na Marsu a další vymoženosti. Upřímně jsem očekával, že budu žít ve světě takových zázraků. Ještě teď se cítím podveden.

Co vás vedlo k tomu, že věnujete tolik času psaní o byrokracii?

Uvědomil jsem si, že byrokracie je téma, které se stále objevuje v nejrůznějších formách. Existuje o ní také velmi zajímavá literatura. S postupem času také nabývá na politickém významu.

Představa, že volný trh omezí byrokracii se ukazuje jako zavádějící. Proč to tak je?

Jedním z důvodů je to, že co nazýváme trh ve skutečnosti trhem není. Volný trh se považuje za přirozený projev lidské svobody, a protože se reguluje sám, postupně vytlačí všechno ostatní a vyústí ve svobodnou společnost. Pokud se podíváte na to, co se dělo v minulosti a děje se stále, zjistíte, že to prostě není pravda. Samoregulační trhy byly v podstatě vytvořeny vládními intervencemi. Šlo o politické projekty. Určité předpoklady, jak tyto věci fungují, prostě nejsou pravdivé. V zásadě se domníváme, že tržní vztahy jsou přirozené, ale budete potřebovat obrovskou institucionální strukturu, abyste přiměli lidi chovat tak, jak by se podle ekonomů „údajně“ chovat měli.Tak například přemýšlet o způ- sobu fungování spotřebitelského trhu, aby to bylo na základě hospodářské soutěže podle určitých pravidel. Ale na druhou stranu by to lidem nemělo bránit ve snaze získat co nejvíce, samozřejmě aniž by kradli nebo zabíjeli druhé. To je jen jeden příklad. Ale vyplývá z něho, že byrokratický stát neúprosně roste v reakci na politiku volného trhu. Opravdu si myslím, že byrokracie je způsob, jak potlačovat lidskou představivost. Oporu nachází v hloupých lidech. První věc, která mě okamžitě napadla při svém prvním velkém setkání s byrokracií – že se ze mě stává idiot! Neustále jsem chybně vyplňoval formuláře, někdo mi s nějakým stupněm inteligence pořád říkal: „Ale vy jste to udělal špatně!“ A ten pocit nekompetentnosti je jedním z hlavních rysů byrokratického režimu...

(Ze zahraničních pramenů)

VYDANÉ TITULY


Reklama