Dnes uplyne 495 let od narození Jana Blahoslava

Jan Blahoslav, básník, překladatel, historik, jazykovědec a hudební teoretik, se narodil 20. února 1523 v Přerově v měšťanské rodině, od mládí byl spjat s jednotou bratrskou. V tomto duchu získal vzdělání nejen v Přerově a Kroměříži, ale také na školách ve Slezsku a Německu. Zde našel vzor v humanistickém učenci Filipu Melanchthonovi. Krátce pobýval studijně v Královci a Basileji. V jednotě bratrské působil postupně jako pedagog, historiograf, kněz, biskup, diplomat a autor příruček.

Dílo Jana Blahoslava:
Jan Blahoslav byl obhájcem vzdělání v jednotě. Přestože se jeho práce až na malé výjimky zachovaly jen rukopisně, patří svou hodnotou literární, vědeckou i uměleckou k vrcholným projevům celonárodní kultury – Filipika proti misomusům – 1567, polemika proti biskupu Janu Augustovi, odpůrci vzdělání.
Byl také autorem významných příruček gramatiky, rétoriky, poetiky a hudby – Gramatika česká – 1551 – 1571, vznikla původně jako komentář ke staršímu gramatickému spisu. Poskytuje rady kazatelům a překladatelům a velké množství literárně – historických údajů. Musica – 1558, učebnice hudební teorie s praktickými návody. Vady kazatelů – asi 1570, učebnice rétoriky.
Značný význam měl jeho překlad Nového zákona – 1564, vzniklý na základě kritického studia starších překladů a s přihlédnutím k humanistickým poznatkům. Tento překlad byl základem pro vydání celého biblického textu v Kralické bibli.
Dílo Jana Blahoslava doplňují spisy mravně výchovné, historické a teologické povahy.

Jan Blahoslav zemřel 24. listopadu 1571 v Moravském Krumlově.