Dnes uplyne 25 let od úmrtí spisovatele Jana Kozáka

Jan Kozák se narodil 25. 3. 1921 v Roudnici nad Labem.  Pocházel z dělnické rodiny. Po studiu na obchodní akademii v Teplicích a Českých Budějovicích (mat. 1940) se stal úředníkem v rodišti. Od roku 1945 působil nejprve krátce jako okresní tajemník ČSM a později jako sociálně-politický referent v závodě Spofa. Roku 1949, po absolvování krajské politické školy přešel do Prahy; pracoval na oddělení propagandy ÚV KSČ a po absolvování Ústřední politické školy ÚV KSČ (1950–51) vyučoval dějiny strany na Vysoké škole politické ÚV KSČ a Institutu společenských věd při ÚV KSČ (do 1972, docent 1961). V první polovině 50. let se jako politický pracovník brigádně účastnil kolektivizace na Slovensku v michalovském okrese. Po srpnové okupaci se stal jedním z hlavních realizátorů tzv. „normalizační“ politiky v oblasti literatury; zpráva, kterou přednesl na ustavujícím sjezdu Svazu českých spisovatelů v roce 1972, stvrdila a v některých případech nově vytýčila hranice tzv. oficiální literatury husákovského období. V letech 1972–77 byl Kozák předsedou Svazu českých spisovatelů, od prosince 1977 do února 1989 předsedou Svazu československých spisovatelů. Díky politickému postavení autora vycházelo jeho rozsahem nevelké dílo v 70. a 80. letech ve stále nových výběrových kombinacích.

 Přispíval do Rudého práva, Besedy, Plamene, Tvorby, Literárního měsíčníku aj. Podílel se na scénáři filmu Handlíři (1963, r. Zdeněk Sirový, sc. + Jiří Procházka a Zdeněk Sirový). Podle jeho románu Svatý Michal byl natočen film Bouřlivé víno (1975), na který pak navázaly filmy Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986, vše r. Václav Vorlíček, sc. + Miloš Macourek a Svatopluk Novotný). Pro televizi byly upraveny prózy Svatý Michal (1973, r. + sc. Antonín Dvořák), Adam a Eva (1984, r. Antonín Moskalyk, sc. + Josef Klíma, 3 díly). V rozhlase byly uvedeny Kozákovy hry Zpackaný život (1970) a adaptace próz Léčka (1968) a Mariana Radvaková (1984, úprava Mária Dufková). Tato povídka též inspirovala vznik opery Václava Felixe Mariana (1982). – Kozákovu stať Možnost revolučního využití parlamentu při přechodu k socialismu a úloha lidových mas (Rudé právo, 1957) vydal Josef Josten roku 1961 v Londýně pod titulem Zneužití parlamentu k zničení demokracie.

 Od studentské milostné poezie (Pohledy do oken) přešel Kozák k prózám, v nichž se pokusil ztvárnit osobní zkušenost komunistického funkcionáře a popsat dramatické proměny východního Slovenska v období koletivizace zemědělství. Nesmělé zachycení násilností, které tuto akci doprovázely, přitom jeho povídky sbližovalo se zárodky společenskokritické atmosféry literatury 60. let. Kolektivizaci je věnován nejen soubor Horký dech, který obsahuje autorovu nejvýraznější povídku Mariana Radvaková (o emancipaci ženy ve světě venkovských předsudků), ale i román … silná ruka (později přepracovaný pod titulem Čapí hnízdo). Robustně humorný, harmonizační tón se snažil Kozák uplatnit v románu Svatý Michal i v pokusu o socialistickou pastorálu (Adam a Eva). Z pobytů na Sibiři Kozák vytěžil jednak reportážní črty, jednak příběhy konfrontující citové konflikty lidí s drsnou krásou divoké přírody.

Jan Kozák zemřel 5. 5. 1995 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře