Dnes by oslavil 90. narozeniny spisovatel Zdeněk Karel Slabý

Zdeněk Karel Slabý – prozaik, literární kritik, hudební publicista, překladatel, autor knih pro děti a mládež, se narodil 9. 6. 1930 v Praze.  Dědeček Josef Slabý (1869–1932) byl žurnalista, redaktor Zemědělských novin; otec úředník. Druhá manželka Dagmar Lhotová (* 1929, sňatek 1960) je spisovatelka. Syn Petr Slabý (* 1963) je filmový scenárista a hudební publicista.
Dětství prožil Slabý v Praze-Spořilově, Modřanech a Kyjích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově (1949), kde byl mj. žákem Vojtěcha Jiráta a Vladimíra Kováříka, studoval na Filozofické fakultě UK českou a ruskou literaturu (1949–53, diplomová práce Konstantin Biebl; PhDr. 1967 prací Karel Konrád). V průběhu vysokoškolského studia se stýkal s Konstantinem Bieblem, Karlem Konrádem, Vítězslavem Nezvalem; byl externím redaktorem kulturní rubriky Mladé fronty, spolupracoval rovněž v programové skupině vysílání pro mládež Čs. rozhlasu. V letech 1953–58 byl asistentem na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK. Roku 1958 nastoupil do Státního nakladatelství dětské knihy (později Albatros), v němž postupně působil jako redaktor, zástupce šéfredaktora (od roku 1961), šéfredaktor kritické revue pro dětskou literaturu a umění Zlatý máj (1968–71), dramaturg divadla a galerie Klub Albatros (od roku 1972). Od ledna 1990 byl opět vedoucím redaktorem Zlatého máje (do důchodu odešel v lednu 1991) a také místopředsedou Klubu literatury pro mládež (do 1994). V roce 1991 absolvoval půlroční stáž v Mezinárodním institutu dětské literatury v Ósace (Japonsko). Od roku 2006 je členem výboru Sdružení autorů literatury pro děti a mládež ČR při Obci spisovatelů. Žije v Praze.

Publikovat začal roku 1945 jako člen legendární skautské Dvojky, již vedl Jaroslav Foglar, v časopisech Junák, Vpřed, dále Mladá fronta, Středoškolák, později psal do periodik Junáci vpřed, Skautka. Dále přispíval většinou literárními recenzemi, medailony autorů, později hudebními recenzemi (jazzová hudba) postupně do periodik: Studentský hlasatel, Svobodné noviny, Nový život, Var, Lidové noviny, Květy, Literární noviny, Obrana lidu, Pionýr, Práce pionýrů, Host do domu, Mateřídouška, Slovenské pohľady (Bratislava), Praha– Moskva, Kultura, Tvorba, Radostné mládí, Pionýrské noviny, Štěpnice, Zlatý máj (1986 zde na pokračování Jak se do knihy volá… Několik zastavení s přáteli, 1996 na pokračování Jak jsem žil Zlatý máj), Albatros, Červený květ (Ostrava), Beseda, Divadlo, Univerzita Karlova, Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Nové knihy, Plamen, Kulturní tvorba, Rodina a škola, Učitelské noviny, Čtenář, Mladá vesnice, Předškolní výchova, Tvorba, Literární měsíčník, Věda a technika mládeži, Albatros – Opravdové noviny, Sedmička pionýrů, Knihy aj. Publikoval rovněž v zahraničních časopisech. – V Mateřídoušce byl od roku 1967 deset let přetiskován kreslený seriál Kocour Vavřinec (spoluautorka Dagmar Lhotová, výtvarnice Věra Faltová), který byl též zpracován v televizním animovaném cyklu (1991); vyšel na gramofonové desce a kazetě (1980 a 1995) a v dramatizaci Simony Chalupové byl uveden v Divadle loutek (Ostrava, 2006). – Slabý redigoval knižnici Zlatého máje Blok (od roku 1962, se Zdeňkem Heřmanem); v roce 2006 redigoval přílohu Zlatý máj v Hostu. Od druhé poloviny 90. let 20. století pravidelně publikuje v časopisech UNI, Hudba a His Voice. – Spolupracuje s Čs. rozhlasem (vytvořil mj. dramatické koláže o Jakubu Arbesovi, Konstantinu Bieblovi, Louisi Armstrongovi, Jaroslavu Ježkovi, P. I. Čajkovském, Beatles). Pro stanici Vltava připravuje od roku 1996 pořad Svět jiné hudby (od roku 2003 společně se synem Petrem Slabým).
Na námět pohádky Tři banány vznikl roku 1971 v Moskvě kreslený film. Próza Děti s cedulkou byla zfilmována s titulem Kukačka v temném lese (1984, režie Antonín Moskalyk, scénář Vladimír Körner). Próza Tři Karkulky byla upravena pro divadlo Marií Burdovou (in Tři Karkulky a jiné hry pro děti, rozmnož., 1965). – V oblasti uměleckého překladu se Slabý zaměřoval především na tvorbu pro děti. – Užíval pseudonymů a šifer: Petr Lhota, Kryštof Matouš, dr. Zdeněk; aby, Z. K. S., PeL, KryM.

Slabý debutoval studií O současné literatuře pro děti a mládež a této problematice se věnoval i později. Jako prozaik píšící pro čtenáře mladších a nejmladších věkových kategorií se představil knihou přinášející poučení o dopravních prostředcích a cizích krajích (Pistole a cesta). Největší popularity se pak těšil jeho – v té době u nás ojedinělý – kreslený cyklus Kocour Vavřinec (vzniklý ve spolupráci s Dagmar Lhotovou), jehož anekdotické příběhy laskavým humorem navazovaly na obdobné seriály Josefa Lady a Ondřeje Sekory.
Slabého pohádky pro děti předškolního a školního věku úsměvnou a nadlehčenou atmosférou a bohatou imaginací podněcují nejen hravost dítěte, ale rovněž respektují samostatnost jeho úsudku (Podivíni, Pohádka o stříbrných kůzlatech, Nedokončené pohádky). Autor si přitom často pohrává se známými pohádkovými látkami (Tři Karkulky), vnáší do pohádky prvky absurdity (Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě), nebo ji mísí s detektivním žánrem (Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít) či se žánrem dobrodružným (Bukukururuna, v druhém vydání s titulem O jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi). Obdobně propojuje motivy pohádkové s hudebními (O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách) či s příslovími (Pohádka o stříbrných kůzlatech). Inklinoval k experimentu a stal se iniciátorem zajímavých projektů, k jejichž spoluautorství získal i významné zahraniční autory (na detektivně laděné pohádce Tajemství oranžové kočky se podíleli například Jošitomo Imae, Pierre Gamarra, Sergej Baruzdin, Marcello Argilli, Jens Sigsgaard, Otfried Preussler, Ludwig Jerzy Kern aj.).
Ze spolupráce s Eduardem Pergnerem vzešla mládeži adresovaná próza Děti s cedulkou. Kniha stojící žánrově na rozhraní mezi literaturou faktu a beletrií líčí úděl lidických dětí určených k poněmčení; je založena na prolínání jednotlivých reálných osudů, nazíraných prizmatem dětské psychiky. Vyznívá nejen jako obžaloba fašistické zvůle, ale také jako reflexe křehkých lidských vztahů.
Netradičním cestopisem zachycujícím v širokých souvislostech kulturních i historických povahu národa a země je kniha Japonské reflexe.
Příkladem populárně naučné práce Slabého pro mládež je knížka o historii světového i československého jazzu Hudba černá a bílá. Knihami, syntetizujícími publikační aktivity Slabého v oblasti hudby, jsou dvě obsáhlé hudební encyklopedie (Svět jiné hudby, Svět jiné hudby 2), které vytvořil ve spolupráci se synem Petrem Slabým. Svým rozsahem, koncepcí (stylistická oscilace mezi slovníkovými hesly a eseji) a především zaměřením na alternativní, „jinou“ jazzovou a rockovou hudbu, představují ojedinělý počin.

Z nejnovějšího díla: Čarování na křižovatce (2020), Papírový drak (2016), Potkávání setkávání – Listování v osudech (2015), Potkávání setkávání – Listování v osudech II (2017)

Zdeněk Karel Slabý zemřel 11. 3. 2020.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz