Dnes uplyne 25 let od úmrtí spisovatele Vladimíra Kaliny

Vladimír Kalina se narodil 29. 3. 1927 v Praze. Studoval na reálném gymnáziu (mat. 1947) a na Novinářské fakultě Vysoké školy politické a sociální (1947–51). PhDr. získal roku 1970 prací Publicistické začátky Ivana Olbrachta. Pracoval jako redaktor v ČTK (1949-52) a časopisu Čs. loutkář (nakladatelství Orbis, 1952-54). Od roku 1954 přednášel uměleckou žurnalistiku a scénáristiku na UK (původně na Filozofické, později na Novinářské fakultě). V letech 1959-89 byl externím dramaturgem FS Barrandov (1973-81 i vedoucím dramaturgické skupiny). Roku 1990 byl jmenován v rámci rehabilitací profesorem filmové a televizní dramaturgie na pražské FAMU.

První příspěvky otiskoval ve Středoškoláku a Mladé frontě (1947), dále publikoval ve Studentských novinách, Pionýru, Světě v obrazech, Hlasu revoluce, Čs. loutkáři, Čs. novináři, Večerní Praze, Sešitech novináře, Květech aj. Scenáristicky se podílel na filmech Žižkovská romance (1958, r. Zbyněk Brynych), Pět z milionu (1959, r. Zbyněk Brynych), Pevnost na Rýně (1962, r. Ivo Toman), Pražské blues (1963, r. Georgis Skalenakis ), Tempo první lásky (1966, r. Zbyněk Brynych ), Slečny přijdou později (povídka Poslední klíč, r. Ivo Toman, sc. Karel Cop, n. V. K.), Když má svátek Dominika (1967, r. Jan Valášek), Těch několik dnů… (1968, r. Yves Ciampi, sc. + R. M. Arlaud), Svatej z Krejcárku (1969, r. Petr Tuček), Tatínek na neděli (1971, r. Jaroslav Mach), Maturita za školou (1973, r. Jaromír Hník, Jaromír Borek a Jaromír Dvořáček), Lidé z metra (1974, r. Jaromil Jireš ), Profesoři za školou (1975, r. Zbyněk Brynych, Milan Muchna, Vladimír Blažek, sc. + Alexandr Lukeš), Romance za korunu (1975, r. Zbyněk Brynych), Zrcadlení (1978, r. Jaroslav Balík), Hodinářova svatební cesta korálovým mořem (1979, r. Tomáš Svoboda, sc. + David Jan Novotný ), Lásky mezi kapkami deště (1979, r. Karel Kachyňa, sc. + Jan Otčenášek ), Signum laudis (1980, r. Martin Hollý, sc. + Jiří Křižan ), Zelená vlna (1981, r. Václav Vorlíček ) a Hat-Trick (FAMU 1992, r. David Sís, sc. + D. Sís, Marek Jícha) aj. Jako scenárista spolupracoval rovněž s televizí: Pražský koncert (r. František Filip), Lyžař v parném létě (r. František Laurin ), Párátko (r. Ludvík Ráža ), Dědeček je lepší než pes (r. Ivo Novák ), Španělská paradentóza (r. F. Filip). – V ČTK užíval šifry vlk.

Kalinovy převážně humoristické prózy jsou založeny na laskavém vztahu k lidem a jejich slabostem, na vyhraněném smyslu pro pointu a pro situační i jazykový paradox, jakož i na zálibě v „perličkách“ odposlechnutých z všedních rozhovorů. Tyto rysy nese již Kalinova povídková prvotina Žižkovské romance – evokace atmosféry pražské periferie 30. a 40. let, která má typem postav i spojením humoru s nostalgií blízko k Bohumilu Hrabalovi a Otovi Pavlovi. Totéž prostředí se objevuje i v podobně laděné próze Lásky mezi kapkami deště, napsané společně s Janem Otčenáškem původně jako filmový scénář. Naplno se autorova poetika rozvinula v humoresce o milostných problémech nesmělého zubního lékaře (Galantní poklesky Ludvíka Šotolky) a v souboru kratičkých anekdotických příběhů jakoby převzatých „přímo ze života“ (Sedmilhářské střípky). Vážnější charakter má román Signum laudis, který vznikl na základě stejnojmenného filmového scénáře. Netradiční ústřední postavou mozaikovitě vystavěného příběhu z první světové války je poddůstojník, jenž se navzdory své služební horlivosti stane obětí cynické hry nadřízených.

Vladimír Kalina zemřel 5. 10. 1995 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz