Dnes oslaví 55. narozeniny spisovatel Pavel Kosatík

Pavel Kosatík – prozaik, autor biografií, publicista a redaktor, se narodil 13. 6. 1962 v Boskovicích. Otec byl zprvu učitelem, později úředníkem, matka účetní. Gymnázium absolvoval v rodišti (maturita 1980). Studoval na Právnické fakultě UK (absolutorium 1984, titul JUDr. na základě diplomové práce Aktuální právní problémy dekolonizace /Namibie/). V letech 1984–1986 byl zaměstnán jako podnikový kontrolor v agentuře Dilia, v letech 1986–1989 byl redaktorem v nakladatelství Československý spisovatel, na přelomu let 1989–1990 byl sekretářem redakce Literárního měsíčníku (resp. Literární revue). V letech 1990–1992 byl ve svobodném povolání, autorsky a redakčně spolupracoval s Knižním podnikatelským klubem (publikace pro děti), byl majitelem a editorem nakladatelství Kdo je kdo. V letech 1992–1995 byl zaměstnán v deníku Mladá fronta Dnes jako redaktor a editor. V roce 1995 byl zástupcem šéfredaktora v časopise Reflex. V letech 1996–2003 opět zvolil svobodné povolání. V roce 2004 přijal post vedoucího kulturní rubriky deníku Hospodářské noviny, později se opět věnoval pouze literatuře. Od roku 2008 je šéfredaktorem čtvrtletníku Národní 3, vydávaného Akademií věd ČR.

V osmdesátých letech se pohyboval v prostředí čs. SF fandomu, science-fiction se věnoval i v samizdatu. Sestavil samizdatové antologie zahraniční science-fiction Lety zakázanou rychlostí 1–2 (1985–1987); pod stejným titulem již oficiálně vydal antologie české science-fiction (1990). Vydával samizdatové časopisy Síra (1981–1983; náklad 7 výtisků) a Siréna (1983–1984; náklad asi 60 výtisků). – Přispíval do časopisů Zlatý máj, Kmen, VTM, Zápisník, Literární měsíčník, Po roce 1990 do deníků Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a Hospodářské noviny, časopisů Melodie, Reflex, Týden a literárních časopisů Literární revue, Ikarie, Tvar, Literární noviny, Host aj. – Napsal scénáře k televizním dokumentům: Jan Masaryk – Život, Smrt (2 díly, 1998, režie Jaroslav Brabec); Fenomén Kohout (2000, režie Viktor Polesný); Bankéř první republiky (2001, režie Ivan Stehlík); seriál Samizdat (2003, režie Andrej Krob, Aleš Kisil ad.); Příběh červených střevíčků (o Karlu Jaroslavu Obrátilovi; 2006, režie Josef Císařovský) aj. Pro Českou televizi psal v letech 2005–2006 scénáře k publicistickému pořadu Knižní svět. Spolupracuje s Českým rozhlasem 3 – Vltava; vedle samostatných pořadů v letech 2002–2005 připravoval čtrnáctideník, později týdeník Historický klub.

Debutoval sci-fi prózou pro mládež Poslední sázka Abe Korkorána. V další tvorbě se však zaměřil na literaturu faktu a biografie výrazných osobností českých moderních dějin. Kosatíkovy práce jsou založeny na pečlivém pramenném průzkumu i metodách oral history. K popularitě jeho knih přispívá nejen atraktivita témat, ale zvláště vytříbený vypravěčský styl.
Ve své první knize, již můžeme řadit mezi literaturu faktu, Kosatík sledoval osudy manželek československých, resp. českých prezidentů (Osm žen z Hradu, rozšíř. Devět žen z Hradu) a v jejich životních příbězích pak každodennost „velkých dějin“, reprezentovaných jejich partnery. Jedné z nich – Olze Havlové – se věnoval podrobně v monografii „Člověk má dělat to, nač má sílu“; představil ji jako silnou osobnost, která rozhodně nežila jen ve stínu svého manžela. Život vedle výrazného partnera je také jedním z témat rozhovoru s Madlou Vaculíkovou (Já jsem oves), odkrývajícího mnohé ze života předlistopadového disentu. V další tvorbě se Kosatík obrátil k dějinám první československé republiky (Bankéř první republiky – Život dr. Jaroslava Preisse). Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy je populárním a přehledným průvodcem životem i dílem nejznámějších i spíše zapomínaných autorů německého jazyka, žijících v českých zemích. Životopisy Ferdinanda Peroutky (Ferdinand Peroutka – Život v novinách /1895–1938/, Ferdinand Peroutka – Pozdější život /1938–1978/) a Jana Masaryka (Jan Masaryk – Pravdivý příběh, spolu s Michalem Kolářem) Kosatíka dovedly zpět k problematice poválečných československých dějin. Peripetie komunistických špiček, jež řídily stát po roce 1948 představil spolu s Karlem

Kaplanem v monografii Gottwaldovi muži, jež obsahuje stručné životopisy prezidentů Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a Antonína Novotného i dalších prominentů, kteří určovali politický směr komunistického Československa (Václav Kopecký, Alexej Čepička, Rudolf Slánský aj.). Rok 1948 byl mezníkem i pro ty, kteří se rozhodli pro emigraci nebo k ní byli donuceni; jejich příběhy nabízí kniha rozhovorů Rozchod 1948 (s Petrem Hrubým a Zdeňkem Poustou). Vztah velkých dějin a zrání a životních peripetií výrazné osobnosti je tématem biografie Fenomén Kohout, v níž Kosatík sledoval osudy i tvorbu spisovatele Pavla Kohouta od mladistvého komunistického nadšení až po pronásledování Státní bezpečností a nucenou emigraci. Naopak jako osobnost, jež zasvětila svůj život výhradně umění, představil svérázného malíře Svatopluka Sulka (Sulek maluje). Historie posledních padesáti let je také silným tématem monografie „Ústně více“ – Šestatřicátníci, věnované generačnímu okruhu Václava Havla. Na základě korespondence, rozhovorů i dalších dosud neznámých pramenů Kosatík popsal životní i tvůrčí osudy literární skupiny, jejíž členové v padesátých letech neměli velkou naději na uplatnění, přesto se v tomto přátelském okruhu sešly výrazné tvůrčí osobnosti, jež si vydobyly respekt v Čechách i v zahraničí (Václav Havel, Jiří Kuběna, Josef Topol, Pavel Švanda, Věra Linhartová, Viola Fischerová aj.).

Z nejnovějšího díla: Baronka v opeře (2015), Češi 1918 – Jak Masaryk vymyslel Československo (2013), Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi (2016), Češi 1942 – Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha (2014), Češi 1948 – Jak se KSČ chopila moci (2016), Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského (2014), Češi 1968 – Jak Dubček v Moskvě kapituloval (2016), Češi 1977 – Jak z rock’n’rollu vznikla Charta 77 (2016), Češi 1989 – Jak se stal Havel prezidentem (2015), Češi 1992 – Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát (2015), Emil Běžec 00:10 (2015), Tigrid, poprvé (2013)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz