Dnes oslaví 80. narozeniny dramatik a překladatel Milan Calábek

Milan Calábek se narodil 7. 11. 1940 na Kladně.  Matka byla učitelka, otec úředník. Po maturitě (1958) začal Calábek studovat na Lékařské fakultě v Plzni, avšak studia brzy zanechal a odešel do Prahy, kde vystřídal několik příležitostných zaměstnání. Roku 1960 byl přijat na FF UK, obor dějiny a teorie divadla (1960–66), studium však neuzavřel. V letech 1965–67 působil jako lektor činohry Národního divadla, poté byl dramaturgem v ostravském Státním divadle (1967–68) a v Divadle Petra Bezruče (do 1973). Po přesídlení do Prahy spolupracoval jako dramaturg s Činoherním klubem (1973–74), od 1974 s Divadlem na Vinohradech. Roku 1980 divadlo opustil a začal se plně věnovat cestování, studiu buddhismu, etnografii a alternativní medicíně, kterou provozuje i prakticky (1997 založil institut alternativního vzdělávání Univerzita Nové doby). V těchto oborech v rámci rozsáhlé přednáškové činnosti působí doma i v zahraničí.

Calábkova prvotina Lesní čtvrť (připravovaná ve Státním divadle v Brně) byla před svým uvedením 1967 zakázána. V době, kdy Jiří Šotola nesměl publikovat, propůjčil Calábek své jméno jeho historizující komedii Zázrak Na louži. Publikoval příležitostně v časopisech Plamen (1962 zde překlad Hemingwayovy povídky Zabijáci), Světová literatura (1963 zde překlad Faulknerovy prózy Šindele pro Hospodina) aj. V současné době publikuje především v periodikách zabývajících se alternativní medicínou (Regenerace aj.).

Calábkova literární činnost úzce souvisí s jeho profesí dramaturga. Texty jeho antiiluzivních her jsou koncipovány jako scénáře či libreta, která přesahují žánrové hranice činohry nejen silným uplatněním hudebních, tanečních a pohybových postupů, ale i tím, že jsou otevřena možnostem jeviště a scénickému dotvoření. Charakterizuje je využití principu divadla na divadle, důraz na obraznost sdělení, paralelnost významově vzájemně se doplňujících tematických linií. Zpracovávají většinou starší literární a dramatické látky (Faust, Celestina aj.). Hra Česká mše vánoční líčí úděl skladatele Jakuba Jana Ryby na pozadí produkce lidové vánoční hry, v Doktoru Faustovi je známý příběh promítnut na horizont střídajících se ročních období, zpřítomněných tradičními folklorními obřady. Autorova inspirace především folklorní tvorbou pozdního baroka je součástí soudobého hledání nové divadelnosti; postupy lidového divadla se uplatňují jako významotvorný činitel jeho textů a podstatnou měrou určují jejich styl (volná kompozice, básnický jazyk, šťavnatá komika). – Z tohoto okruhu se vymyká tradičně stavěná psychologizující hra s kriminální zápletkou Čas nočního světla (strojopis textu je uložen v knihovně Divadelního ústavu spolu s libretem muzikálové úpravy Mladé gardy Alexandra Fadějeva a textem divadelní hry Krásná Františka aneb Smutné vyražení v Tůvru).

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz