Dnes uplyne 25 let od úmrtí spisovatele Zeno Dostála

Zeno Dostál – prozaik a režisér, se narodil 12. 11. 1934 v Konicích (u Prostějova).  Vyrůstal v rodině advokáta a starosty města Konice. Po uvěznění obou rodičů v koncentračním táboře se od roku 1944 skrýval u příbuzných v obci Luká u Litovle. (Jeho otec byl pak vězněn i 1958–59 za pobuřování.) Po maturitě na klasickém gymnáziu v Prostějově (1952) začal Dostál studovat na Pedagogické fakultě UK v Praze, záhy však byl z kádrových důvodů vyloučen. Od roku 1953 pracoval mj. jako dělník v acetonárně v Litovli a v ostravských dolech. Po vojenské službě (1954–56) vystřídal řadu zaměstnání: skladník, pracovník odbytu, pomocný dělník v truhlárně, dělník a strojvůdce parní lokomotivy v hutích Kladno. V letech 1960–91 zaměstnán ve FS Barrandov, postupně jako závozník, rekvizitář, asistent režie a od roku 1963 jako pomocný režisér (spolupracoval mj. s Karlem Kachyňou, Věrou Chytilovou, Jurajem Herzem, Jaromilem Jirešem, Otakarem Vávrou). Od roku 1992 až do své smrti v roce 1996 byl předsedou Židovské obce v Praze.

Publikovat začal v roce 1961 v časopise Záběr (zde užíval šifry ZEDO), rané fejetony a povídky uveřejňoval rovněž v Rudém právu (1967–68) a prostřednictvím Čs. rozhlasu (1967–69). Od nástupu na Barrandov se pokoušel psát pro film i televizi scénáře, později také samostatně režíroval. Adaptaci prózy Vojtěcha Rakouse Vojkovicovi uvedlo 1967 ostravské studio Čs. televize; v roce 1992 natočil podle vlastní novely stejnojmennou televizní inscenaci Váhy. Pro Českou televizi natočil také Maupassantovu povídku Chlípník (sc. Zdeněk Svěrák, natočeno 1995, dokončeno + televizní premiéra 2003) a jako režisér se podílel na dokumentárním cyklu Gen a Genus portréty Viktora Fischla (1994) a historika Davida Flussera (1995). Podle vlastní prózy Lev natočil celovečerní film Král kolonád (1990) a podle povídek Ivana Olbrachta film Golet v údolí (1995, sc. + Jana Dudková).

Dosud vydané (ale rovněž nevydané) Dostálovo prozaické dílo vytváří rozsáhlý celistvý a v rámci české literatury jedinečný cyklus. Jeho jednotlivé části jsou nejen pojmenovány, ale i významově budovány podle jednotlivých znamení zvěrokruhu: Býk, Beran, Váhy, Lev, Štír, Vodnář, Blíženci, Ryby. Součástí cyklu jsou však i novely Vrata, Rekrut a Labuť, které nesměly vyjít pod původními názvy Střelec, Rak a Kozoroh. Celek chronologicky zachycuje proměny hanáckého a podhorského regionu a klíčové historické situace od konce 30. let po současnost. V postavách těchto próz Dostál vytváří širokou škálu nejrůznějších sociálních a psychologických typů, které spojuje jednak život v kraji, jednak to, že nejsou tvůrci dějin, nýbrž „pouze“ jejich bezděčnými účastníky – lidmi spoutanými každodenností. Všechny Dostálovy prózy charakterizuje plastický, nelíbivý, až drsně působící vypravěčský styl, smysl pro detailní popis, který většinou přesvědčivě evokuje každodenní život doby, mentalitu a jednání osobitých lidí v konkrétních historických, často mezních situacích.

Zeno Dostál zemřel 30. 1. 1996 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře