Profesor tvůrčího psaní Grady Tripp vláčí na hřbetě nejen krizi středního věku a následky svého uměřeně prostopášného života, ale také břemeno nedopsaného a podle všeho nedopsatelného románu Zázrační hoši. Dva a půl tisíce stran bobtnajícího opus magnum jako by se svému autorovi smálo do obličeje, a přitom nebylo než výčtem jeho selhání, marných nadějí a promarněných příležitostí. A Grady, místo aby psal, balí jointy a před studenty se tváří jako druhý Henry Miller. Jedním z těch, jež aura jeho talentu na chvíli oslní, je i James Leer, rozháraný mladík jako vystřižený z atlasu aspirantů tvůrčího psaní. Nečekané setkání těch dvou na večírku plném spisovatelů odstartuje běh událostí místy tak absurdních, že hraničí s groteskou, jen místo dortů a neohrabaných policajtů se tu o zábavu starají transvestita, mrtvý pes a sako po Marilyn Monroe.

Svůj nový román pojmenoval Michael Chabon podle ulice, jež propojuje kalifornská města Berkeley a Oakland. Zatímco Berkeley je odjakživa spojováno především s akademickou tradicí místní univerzity a s převážně bílým establishmentem, Oakland byl vždy synonymem pro afroamerickou kulturu. Oba prvky se v románu potkávají v osobách Archyho Stallingse, černocha z Oaklandu, a Nata Jaffeho, který se narodil do bílé středostavovské rodiny v Berkeley. Tihle dva spolu provozují obchůdek s gramofonovými deskami. Za relativně dlouhou dobu své existence získal jejich podnik v sousedství jistou proslulost, ovšem časy se mění a o pár bloků dál má vyrůst obchodní komplex, kde se má kromě multiplexu otevřít také třípatrový obchod s hudebními nosiči. Archymu navíc dává dost zabrat vlastní rodinný život. S manželkou si moc nerozumí, a do toho se znenadání v Oaklandu objeví jeho syn, k němuž se Archy nikdy tak úplně nepřiznal… Telegraph Avenue ovšem není antiglobalistický pamflet popisující boj lokální kultury proti nadnárodním koncernům. Chabonův nejnovější počin je především románem o tom, jak snadno otcové opouštějí své syny – a jak těžce k nim hledají cestu zpět.

Dílo se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka: tam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit. To v obyvatelích města vyvolává nejistotu. Životem omlácený detektiv oddělení vražd Meyer Landsman začíná vyšetřování nového případu, který může být jeho poslední. Za tuto knihu získal autor v roce 2007 Nebula Award a v roce 2008 Locus Award, Hugo Award a Cenu České akademie science fiction, fantasy a hororu.

V anglosaské literární tradici není mnoho knih, které by tematicky souvisely s Československem. Chabonův příběh se začíná odvíjet v New Yorku na podzim 1939; hlavní roli v něm hrají Samuel Klayman (později se přejmenuje na Claye), židovský chlapec z Brooklynu, a Josef Kavalier, který uprchl z Prahy před Hitlerem. Jeden má rád komiksy a brakovou literaturu, druhý zbožňuje Harry Houdiniho. Utvoří tým, v němž Sammy píše texty a Josef kreslí, vytvoří komiksového hrdinu a uspějí v jednom nakladatelství. Jde o mimořádně silný, citlivý příběh a zároveň o určitou mystifikaci - autor vytváří představu, že jeho hrdinové skutečně existovali. Za tuto knihu získal autor v roce 2001 Pulitzerovu cenu.