Dnes oslaví 70. narozeniny novinář a spisovatel Petr Hájek

Petr Hájek – syn literárního kritika Jiřího Hájka, se narodil 23. 10. 1951 v Praze. Nejprve se učil elektromontérem. Po maturitě na gymnáziu v Praze (1970) absolvoval základní vojenskou službu v Písku a Praze. Od roku 1972 pracoval v redakci časopisu Čs. voják a od roku 1974 v časopise Květy, zpočátku jako redaktor kulturní rubriky, poté ve vnitropolitickém oddělení (od 1982 jako jeho vedoucí). V letech 1973–78 dálkově studoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU. V roce 1990 založil týdeník Reflex, stal se jeho šéfredaktorem a spolumajitelem stejnojmenného vydavatelství a nakladatelství. Po odchodu z Reflexu (1993) založil vydavatelství a nakladatelství Nebesa a agenturu Profile a začal se věnovat podnikání, působil zejména jako mediální a marketingový poradce. Od roku 1998 spolupracoval s ODS na mediálních a předvolebních kampaních, v březnu 2003, po zvolení Václava Klause prezidentem ČR, se stal ředitelem tiskového odboru prezidentské kanceláře a v srpnu téhož roku i tiskovým mluvčím. V červnu 2008 z této funkce odešel a byl jmenován zástupcem ředitele Kanceláře prezidenta republiky pro oblast komunikačních a kulturních strategií. Od dubna 2013 je šéfredaktorem internetového periodika Protiproud, který založil jako platofrmu pro informace a názory, které podle Hájka nedostávají prostor v hlavním proudu sdělovacích prostředků.

Přispíval do Tvorby, Mladé fronty, Květů, Tribuny aj. V Květech užíval šifry hp.

Prózy, jimiž Hájek v druhé polovině 70. let vstoupil do literatury, představují výpověď příslušníka i kritika vlastní generace. Novelu o rozpadajícím se manželství (Balada č. 1) i sbírku povídek, zachycujících na pozadí proměn české společnosti od 50. do 70. let citové a erotické dospívání chlapce (Halelujá!), charakterizuje zájem o psychologickou kresbu postav i autorova – v rámci dobových norem – nekonvenční otevřenost a přímočarost. Jestliže tyto knihy byly prostoupeny značnou autobiografičností a psány ve výrazně subjektivizující ich-formě, později se Hájkův zorný úhel postupně objektivizuje a nově se do něj dostávají i prvky humoru, satiry a ironické reflexe. Román Areál snů využívá detektivní zápletky a techniku prolínání několika časových a dějových rovin, v jeho centru však nadále stojí postava rozporuplného mladého člověka (novináře), jenž hledá smysl své existence a života vůbec. S cílem pojmenovat krizi hodnot soudobé společnosti zde autor vyjadřuje zejména etický rozměr generačního konfliktu dětí a otců. Dominantním motivem následných prozaických souborů Vlídná past a Svět je na rozvod se stala potřeba překonat absurditu neautentického života, a to v polemice jak s individuálními iluzemi, tak i se záměrně společensky deformovaným viděním světa. Hájek je rovněž spoluautorem biografie herce a mima Boleslava Polívky a dvou knižních rozhovorů s prezidentem Václavem Klausem. V jeho názorové blízkosti vznikl také soubor publicistických esejů Smrt ve středu. Silná hodnocení fenoménů současné české i mezinárodní politiky jsou zde pospojována průběžnou kritikou médií – jako institucí produkujících záměrně falzifikované obrazy reality – a sebestylizací pisatele jako intelektuálního oponenta hlavního (stereotypního) proudu evropské politiky.

Z nejnovějšího díla: Reportáž psaná na obrátce – svět viděný z protiproudu (2017), Sebedestrukce Západu (2020), Úder – 10 týdnů, které otřásly světem očima konspiračního teoretika (2020)

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz