Dnes uplyne 95 let od narození dramatika a loutkáře Miloše Kirschnera

Miloš Kirschner se narodil 16. 4. 1927 v Praze.  Jeho manželkou byla herečka Helena Štáchová (*1944). Kirschner pocházel z rodiny úředníka. Dětství (kromě krátkého pobytu v Plzni a Strakonicích) prožil v Praze. Již během studií na reálném gymnáziu (mat. 1946) hrál pod vedením svého otce, zaníceného loutkáře, v Libni amatérské loutkové divadlo. Po přerušení studia na Právnické fakultě UK (1946–49) absolvoval vojenskou službu (1949–51) a v roce 1951 nastoupil do angažmá v Divadle Spejbla a Hurvínka. Od roku 1952 alternoval s Josefem Skupou roli Hurvínka, po Skupově smrti (1957) se stal jeho pokračovatelem. V této době se podílel na dramaturgickém hledání a inscenačních experimentech mladých členů divadla (1957–61 sdružených do tvůrčí skupiny Salamandr) a začal psát první divadelní texty. V 60. letech se stal vůdčí osobností souboru, v roce 1966 ředitelem Divadla S+H, s nímž také vystupoval v řadě zemí světa.

Významná je Kirschnerova spolupráce s Čs. rozhlasem a Čs. televizí (mj. seriály Večerníčků Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka, 1972 a Znovu u Spejbla a Hurvínka, 1974); podílel se rovněž na snímcích Hurvínek to zařídí (1960, r. Oldřich Lipský) a Hurvínek hledá Žeryka. Jako herec i spoluautor spolupracoval na množství gramofonových desek (Supraphon), též cizojazyčných.

Kirschnerova literární tvorba (většinou se spoluautory) vyrůstá z jeho tvorby loutkoherecké a je dána především populárními loutkami Spejbla a Hurvínka. Po jejich převzetí od Josefa Skupy se Kirschnerovi podařilo vyřešit úkol, jak tyto úspěšné náhrady tradičních loutkových typů včlenit do současnosti, aniž by ztratily původní charakter. Své pojetí Kirschner realizoval nejdříve v krátkých předscénových dialozích a ve hrách pro dospělé (Srdečné metamorfóry, Amorosiáda), v nichž potlačil původní omezenost a groteskní měšťácký konzervatismus postavy Spejbla a zároveň ztlumil konfliktní napětí mezi Spejblem a Hurvínkem ve prospěch jejich partnerství a dialogických úvah o světě. Hlavní devizou Kirschnerových her pro děti je laskavý, srozumitelný humor i nevtíravá didaktičnost. Hurvínkova aktivita, provokativní smělost, zvídavost i jeho omyly a lumpárny tu vytvářejí zápletky a dramatické situace, v nichž jsou zpravidla demaskováni a zesměšněni buď jeho protihráči (Hurvínkův sněhulák), nebo i jeho vlastní falešné životní představy (Past na Hurvínka). Kirschner spolupracoval rovněž na komponovaných jevištních pásmech, kontrapunkticky střídajících pantomimické loutkářské výstupy s hranými scénkami a dialogy Spejbla a Hurvínka a poeticko-lyricky laděné vizuální scény se zhuštěnou komikou pointovaných dialogů (např. Hurvínkovi na dobrou noc). Z podobných principů vychází i Kirschnerova činnost mimodivadelní (rozhlas, nahrávky, film).

Miloš Kirschner zemřel 2. 7. 1996 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře