Dnes oslaví 80. narozeniny spisovatel Antonín Bajaja
admin
Antonín Bajaja se narodil 30. 5. 1942 ve Zlíně v rodině lékaře. Vystudoval jedenáctiletou střední školu (mat. 1959) a Vysokou školu zemědělskou v Brně (Ing. 1964). Po vojenské službě (1964–1965) pracoval jako zootechnik JZD Podřevnicko v Želechovicích u Zlína (1965–1973) a jako vedoucí Střediska výživy zvířat při Zemědělské oblastní laboratoři Agropodniku Zlín (1973–1991). Roku 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 pracoval v deníku Prostor a později v časopisu Týden. Od roku 1991 byl externím spolupracovníkem a od roku 1994 redaktorem Rádia Svobodná Evropa. V roce 1990 se podílel na založení časopisu Zvuk (časopis pro kulturu a společenské dění okresů Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž, 1992–1994 vycházel jako publicistická příloha Zlínských novin, od 1995 opět samostatně), v jehož redakční radě pracuje dodnes. Od roku 1996 vede semináře tvůrčího psaní na Filozofické fakultě UP v Olomouci, do roku 2004 vyučoval také na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Povídky, fejetony a reportáže publikoval v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Lidové demokracii, Zemědělských novinách, Mladém světě, Moravských novinách, Lidových novinách, Literárních novinách, Listu pro literaturu, ROKu, Tvaru, Rozrazilu, Kulturních novinách, Textech aj. – Československý, resp. Český rozhlas vysílal dramatizaci povídky Silvestra a Čárly (1987), prozaického diptychu Duely (zkrácená verze; 1989) a prózu Pohřeb sezony (1992; později součást románu Na krásné modré Dřevnici); dále poetický text Třetí pastorální (1994) a rozhlasovou úpravu románu Zvlčení (2004). – Bajaja působí ve výboru Českého centra Mezinárodního PEN klubu, kde mj. spoluzakládal pěvecký spolek Wlastenci. Od června 2011 je členem Rady České televize. – Za román Na krásné modré Dřevnici získal v roce 2010 Státní cenu za literaturu.
Bajajova raná prozaická tvorba tematicky přísluší k vesnické próze, od dobových standardů tohoto žánru se však liší složitějšími kompozičními postupy, využíváním několika časových a dějových pásem i otevřenějším zacházením s některými tabuizovanými tématy. Již v prvotině Mluviti stříbro autor komponuje významově vícevrstevný metaforický obraz kolektivizované valašské vesnice 70. let. Jeho metoda se dále rozvíjí v prozaickém diptychu Duely (výroční cena nakladatelství Mladá fronta). Ten tvoří dvě novely, spojené postavami a časoprostorem, a jeho ústředním tématem se stává plynutí času, diskontinuita a kontinuita minulého a přítomného, proměna člověka a společnosti, jejich vztah k mýtu a kulturní tradici. Bajaja postupuje metodou koláže: v často se měnící perspektivě vyprávění střídá spisovný jazyk a nářečí, kříží děje a časové roviny, prostřednictvím „filmových“ střihů a četných digresí mísí lyrické a přírodní pasáže i snové, fantaskní a pohádkové motivy s realitou. Konfrontace hodnot přitom vyznívají ve prospěch pasekářské rodové harmonie a prosté moudrosti venkovanů.
Porevoluční Bajajova tvorba se odklání od každodenní zemědělské tematiky, nikoli však od venkovského prostředí a jeho hodnot. Prohlubuje se mytický rozměr a sílí tendence k nadčasovému vnímání dílčích projevů současného světa. Tématem románu Zvlčení (Magnesia Litera – 2004) je koexistence odvěkého přírodního řádu s chaosem nové doby. Román ve dvou paralelních liniích sleduje osudy vlčí smečky, jejíž přirozené zvířecí instinkty jsou spolehlivým vodítkem i při setkání s dosud neznámými jevy, a lidské rodiny, jež podobnou oporu v tradici musí vědomě stále znovu hledat a obnovovat. Zpravidla ji nachází v sepětí s přírodou a v intuitivní životní moudrosti lidí, kteří kontakt s přírodou nikdy neztratili. Autentická rodinná zkušenost se stala základem románu Na krásné modré Dřevnici. Próza, sestavená jako koláž dopisů – vzpomínek na dětství, psaných v průběhu let starší sestře, vypovídá o proměně napůl venkovského, napůl podnikatelského baťovského Zlína v socialistický Gottwaldov. Zážitky pestrého dětství v zázemí pospolité a kultivované rodiny, která dětem vštěpovala morální i praktické zásady, se prolínají s atmosférou padesátých let, jež na podnikatelskou a intelektuální zlínskou společnost dopadla s exemplární důsledností. – Pevná vazba na rodný kraj se vedle původní tvorby se projevuje také v autorově zpracování regionálních pověstí a v jeho textech pro děti.
Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz
