Dnes by oslavil 80. narozeniny spisovatel Petr Podhrázký

Petr Podhrázký – básník, textař a autor muzikálových libret, se narodil 8. 10. 1943 v Okříškách u Třebíče.  Pocházel z úřednické rodiny. Vyučil se strojníkem v Opavě (1961), rok pracoval jako zámečník a poté se přihlásil na Střední knihovnickou školu v Brně, kterou však nedokončil. V roce 1964 nastoupil vojenskou službu, 1965 byl odsouzen k šestiměsíčnímu vězení za protistátní výrok (den po vynesení rozsudku byl amnestován). Po návratu z vojenské služby (1966) pracoval v Ostravě jako závozník, vedoucí mládežnického klubu v Karviné a roku 1968 se zúčastnil brigády při stavbě nemocnice v Ulanbátaru. Od roku 1960 byl členem ostravského Divadélka Pod okapem (později Divadlo Okap), po jeho rozpadu byl v roce 1968 jedním ze zakladatelů Divadelního klubu Waterloo. V roce 1969 pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu (Ostrava), od roku 1970 redigoval ostravský měsíčník Tramp, který byl v roce 1971 zrušen a Podhrázký byl – společně s dalšími členy divadla malých forem Waterloo (Ivanem Binarem, Eduardem Schiffauerem, Petrem Ullmannem, Tomášem Slámou, Josefem Fraisem, Jiřinou Balouchovou a Hanou Špačkovou) – zatčen. V roce 1972 byl odsouzen ke dvacetiměsíčnímu vězení (za sraz, který 1970 pořádala redakce Trampu v Leskovci nad Moravicí, a za spoluautorství libreta muzikálu Syn pluku, 1969, s Josefem Fraisem, režie Petr Ullmann). Po návratu z vězení byl strojníkem u Ostravských vodovodů a kanalizací a ve stejné profesi pracoval i v Táboře, kam se přestěhoval po svém sňatku (1975). V roce 1977 jej rozchod se ženou přivedl zpět do Ostravy. V té době se Státní bezpečnosti podařilo zlomit Petra Pohrázkého k podpisu spolupráce. Po podpisu Charty 77 se zřejmě pod dohledem StB roku 1979 vystěhoval do Rakouska. Ve Vídni vystřídal řadu zaměstnání (většinou jako pomocný dělník) i období nezaměstnanosti. Zemřel po těžké nemoci bezprostředně po ostravském setkání pamětníků divadla Waterloo.

Verše, reportáže a libreta ke komiksu publikoval v Trampu (Ostrava), texty písní v Repertoáru malé scény. Za svého pobytu ve Vídni spolupracoval s exilovým periodikem Obrys (Mnichov) a s rakouskou televizí ORF, která o něm také natočila dokumentární film. Pro divadla, v nichž do svého odchodu z republiky působil, psal texty k písním, ve Waterloo vystupoval také jako herec a režisér večerů poezie (Pamflety, 1969). Používal pseudonymů Ataman, Václav Karban. – Svůj vztah k Petru Podhrázkému a traumatizující zjištění o jeho spolupráci se Státní bezpečností tematizoval Ivan Binar v próze Sedm kapitol ze života Václava Netušila (2000).

Podhrázkého poezie, zveřejněná pouze časopisecky či v rozhlase, je poznamenaná protestním beatnickým gestem, smutnou a drsnou ironií, reflektující vlastní intimní prožitky i společenskou situaci. Libreto muzikálu Syn pluku je parodií na stejnojmenný román Valentina Katajeva. Podhrázký v něm napadl – spíše hravým humorem než sžíravým sarkasmem – schematismus a tezovitost předlohy a poukázal na obecnější význam ideologické fráze, devastující opravdovost a věrohodnost lidského činu. Libreto pro muzikál Agent 3,14 se ironicky obrací k tradiční konstrukci dobrodružného děje z pašeráckého prostředí a vysmívá se příběhům o nesmrtelných policejních agentech a jejich hrdinských kouscích.

Petr Podhrázký zemřel 17. 3. 1990 ve Vídni.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz

Komentáře